V úterý 28. června přesně v půl desáté dopoledne se na tísňové lince 150 ozvalo poplašné hlášení, že z rumburského zimního stadionu uniklo neznámé množství čpavku, který zamořuje okolí a ve strojovně stadionu zamořené plynem se nachází strojník v bezvědomí.
Toto hlášení postavilo na nohy záchranné hasičské sbory z Rumburku, Jiříkova a Varnsdorfu a státní i městskou policii, které měly nebezpečnou situaci zlikvidovat.
Kdo však čekal akční a dramatický zásah, vyskakování hasičů z aut ještě za jízdy, řízné povely velitelů, svižné pobíhání hasičů v chemických oblecích a záchranu lidského života v poslední minutě, byl zklamán. Jednalo se jen o součinnostní cvičení záchranných složek, které mělo odhalit nedostatky v komunikaci mezi nimi a sladit postupy, kdyby doopravdy k takto nebezpečné situaci došlo. Proto se nic z akčních scén nekonalo.
Hasiči se po příjezdu na místo zvolna převlékli do speciálních protichemických obleků, v klidu „zachránili“ otráveného muže, ucpali kanalizaci, aby zabránili čpavkové vodě do ní proniknout a pokryli část budovy stadionu vodní clonou, aby naředili případný mrak plynu. A pak vše, co přišlo se čpavkem do styku, řádně osprchovali čistou vodou, zabalili a akci ukončili. Zásahu přihlížel místostarosta Rumburku Radek Engl, vedoucí odboru životního prostředí MěÚ Rumburk Ing. Latislav a vedoucí SRASu paní Bronislava Nedvědová, ale také několik odborných komisařů, kteří hodnotili práci záchranářů.
„Hodnotíme nejen vlastní zásah, ale i dodržování všech bezpečnostních předpisů, které musí záchranáři dodržovat,“ vysvětluje inspektor chemickotechnologické služby Miloš Klinger.
„Nějaké drobné nedostatky jsme samozřejmě zaznamenali, ale proto se toto cvičení koná, abychom odhalili, kde mohou chyby nastat. Po vyhodnocení zásahu pak budeme vědět, čeho se v budoucnosti vyvarovat, na co si dát pozor nebo co udělat jinak, aby byl příští zákrok záchranářů bezchybný, a to především v případě, kdy se nebude jednat jen o cvičení,“ dodal.
Veřejnost tedy může být klidná. SRAS má pro tyto mimořádné případy vypracován havarijní plán, podle kterého každá osoba, které se havárie jakýmkoli způsobem dotýká, ví, co má dělat. A nejsou to jen pracovníci zimního stadionu, policisté a záchranáři. Jsou to i obyvatelé blízkých budov, zaměstnanci firmy Schäffer a Sýkora, Základní školy U Nemocnice a chirurgického pavilonu Lužické nemocnice a další, kteří by museli být v případě ohrožení evakuováni. Ale i takovému katastrofickému scénáři lze zabránit díky včasné detekci případného úniku nebezpečného čpavku.
„Stačí jen malá koncentrace čpavku ve vzduchu a detekční čidla okamžitě spustí alarm, zapnou ventilátory a vypnou kompresory, které vhání čpavek do chladícího zařízení,“ vysvětluje vedoucí SRASu a zimního stadionu paní Broňa Nedvědová.
„Kromě toho, v případě, že stadion není v provozu, dostanou naši zaměstnanci na své mobilní telefony poplašnou SMS a oni se co nejrychleji dostaví na stadion. Při provozu stadionu jsou na místě okamžitě a všichni vědí, co mají dělat. Celých čtyřiadvacet hodin je stadion pod kontrolou. V noci ji zajišťuje jeden, ve dne dva zaměstnanci,“ dodává vedoucí SRASu.
Tito lidé také vědí, jak zabránit dalšímu úniku čpavku ze zařízení a z budovy, dokáží i zachránit osobu ohroženou na životě. „Máme plynové masky i obleky s dýchacími přístroji, takže kdyby k něčemu podobnému došlo, jako při dnešním cvičení, dokázali bychom toho muže vynést ze zamořené strojovny a zachránit ještě před příjezdem prvních hasičů,“ zdůrazňuje paní Nedvědová a dodává, že únik čpavku ze zařízení rumburského zimního stadionu by musel být opravdu velká náhoda.
„V celé budově je zákaz otevřeného ohně a kouření, aby nedošlo k výbuchu čpavku. Kromě detekčních čidel, která hlídají únik plynu, provádějí naši zaměstnanci pravidelné kontroly potrubí pomocí doutnáku, zdali někde nedochází k drobnému úniku. Havárii předcházíme i pravidelnými revizemi zařízení odbornými firmami. Děláme vše pro to, aby k havárii nedošlo a provoz na zimním stadionu byl bezpečný. Pokud by se však něco stalo, jsme schopni vyhlásit poplach během několika vteřin a při dobré koordinaci a práci všech havarijních složek by nemuselo dojít ani k velkým škodám na majetku a ani k ohrožení zdraví a života obyvatel,“ dodává vedoucí SRASu Bronislava Nedvědová.
