Již třetím ročníkem pokračuje rumburský dům kultury ve spolupráci s římskokatolickou farností v Rumburku v pořádání cyklu koncertů nazvaných „Filipovské varhanní podvečery“. Představil na nich nejvýznačnější české varhaníky Jaroslava Tůmu a Aleše Bártu, proslulé Regenschori slavných chrámů Pavla Černého od svaté Ludmily v Praze na Vinohradech, z jejich řad letos pozval Josefa Kšicu z metropolitní kategrály svatého Víta a Jiřího Chluma z baziliky Panny Marie ve Filipově, kde se koncerty pořádají. Příležitost představit se v domovském regionu dostal i mladý varhaník z Varnsdorfu Tomáš Flégr.
V sobotu 11. června v 18 hodin rozezní filipovské varhany Toccata a fuga Dietricha Buxtehudeho v podání Jiřího Chluma. Vyrůstal v Jiříkově, varhanní hru studoval u prof. Zindulky v Liberci a prof. Novenka v Praze. Absolvoval Mistrovské kurzy improvizace ve Frankfurtu u holandského prof. van Dijka. Několik let byl chrámovým varhaníkem u sv. Tomáše na Malé Straně a sv. Václava na Smíchově. Vyučuje hru na varhany s liturgickým zaměřením a chystá se založit při rumburské ZUŠ varhanní třídu.
Při koncertní činnosti spolupracuje s mezzosopranistkou Marií Hermuthovou - Pochopovou. Dcera bývalého profesora místního gymnázia Alexandra Hermutha získala první hudební dovednosti na hudební škole v Rumburku, sólový zpěv a operní herectví absolvovala na Státní konzervatoři v Praze. Dvacet let intenzivně pracovala ve prospěch základního uměleckého školství, věnovala se řídící práci, metodice a přípravě talentovaných zpěváků, mimo jiné jako ředitelka ZUŠ ve Varnsdorfu a poté v Liberci. Nyní žije a působí v Praze. Rumburské publikum oceňuje trvalou spolupráci paní Pochopové s Rumburským komorním orchestrem, její vystoupení jsou pro ně vždy svátkem. Na koncertě ve Filipově uvede arie J. S. Bacha, G. F. Händela, Biblické písně A. Dvořáka ad.
Po představení dříve i nyní účinkujících umělců a nahlédnutí do programu je jistě vhodné představit také nástroj, který bude mít nemalou zásluhu na uměleckém zážitku posluchačů. Filipovské varhany jsou dílem varhanářské dílny Eule z německého Bautzen. Byly postaveny v roce 1885. Až na malé úpravy se dochovaly v původní podobě. Například došlo k výměně pedálové klaviatury a dostavbě jazykového rejstříku Pasaune 16. V roce 1985 byla provedena generální oprava a došlo k výměně manuálového traktu. V současné době má nástroj 22 znějících rejstříků, které svým zvukem umožňují návrat do romantismu. Specifický zvuk tohoto nástroje, kvalitní mechanická traktura a technické možnosti ve spojení s neobyčejným chrámovým prostorem baziliky umožňují realizaci barokní, romantické i soudobé hudby.
