SALMOV
Vesnice Salmov byla založena v roce 1717 na panském statku hraběte Leopolda ze Salmu a na jeho počest byla i po něm pojmenována.
Salmov tvořil nejdříve jednu společnou vesnici s Malými Mikulášovicemi, ve kterých úřadoval dokonce jeden dědický soudce, a to v hospodě Pilz. Roku 1850 se Salmov spojil s Mikulášovicemi a od té chvíle byl veden jako jedna z částí tohoto města.
Geograficky se Salmov idylicky rozprostírá v dolině mezi silnicí do Mikulášovic a horami Větrný mlýn a Sklípek. Vesnice je dlouhá asi 2 km, šířkou zastavěné plochy však nedosahuje ani 100 m. Na východě, směrem od Salmova, má výškové rozdíly několik desítek metrů, průměrná je výše okolo 340 metrů nad mořem. Osídlení netvoří s Mikulášovicemi žádnou zastavěnou plochu, která by je spojovala. Nejblíže k Salmovu je část Malé Mikulášovice, která je vzdálená asi 1 km. Životní silou vesnice byl potok, podle kterého stojí domy na obou stranách a který prochází nížinou ze Starého Hraběcího do Leopoldova, kde se vlévá do Šenovského potoka. Na Salmovském potoce byl vybudován rybník, na jehož hrázi stál dlouhá desetiletí Černý mlýn. Ve vesnici bylo před rokem 1945 49 domů (včetně pěti stavenišť), ve kterých žilo 140 obyvatel. Až na jednu českou občanku tam žili především němečtí rodáci. Domy byly tradičně postavené ze dřeva v podstávkovém stylu. Vodní zásoby, stejně tak jak bylo zvykem v Českém Nizozemí v tehdejší době ve vesnicích, byly zabezpečeny individuálními studnami. Společná kanalizace v té době ještě nebyla.
Již 30 let je tato obec připojena na elektrické vedení. Hospodářský život obce byl ovlivňován individuálně malými hospodářskými statky sedláků. Bylo zde 9 větších statků a asi 10 malých selských stavení, jejichž obyvatelé vlastnili malý pozemek jako vedlejší výdělek pro vlastní potřebu. Přednostní obživu jim však zajišťovala práce v průmyslu, většinou v textilu, metalurgii a ve výrobě nožů, umělých květin a knoflíků. Za prací dojížděli do nedalekých Mikulášovic, Velkého Šenova nebo Brtníků. Kromě toho v Salmově prosperoval průmyslový podnik na výrobu stuh Plscheck, dva malí živnostníci, již zmíněný mlýn a obuvník, dobře se zde uživily i dvě hospody a obchod s potravinami. Další služby, jako jsou železnice, autobusová linka, pošta a posílání telegramů, lékař, kadeřník a také každodenní zásobování obyvatel, nebylo ve vesnici k dispozici.
Ve vesnici byla v roce 1882 zřízena pětitřídní základní škola, před kterou dodnes stojí pomník padlým hrdinům, otcům, synům a bratrům, kteří padli za 1. světové války. Součástí obce byla i hasičská zbrojnice dobrovolných hasičů.
Obyvatelé Salmova žili hodně společenským životem, byli úzce spojeni s přírodou a s vesnicí, pěstovali blízké sousedské kontakty a vzájemnou pomoc. Salmovští byli společenští, skromní, procovití a zbožní lidé. Vedli nenápadný, klidný, vyvážený a spokojený život. Nenávist, závist a závislost na rychlém zbohatnutí jim byli cizí. V jejich idylické vesnici, obléhané temnými kopci a horami, pestrými loukami a jemnými stráněmi, čerstvým lesem, čirým a čistým vzduchem a nádherným rozhledem do Starého Hraběcího, Knížecího a Pirchken (kopec u Šluknova), se cítili dobře a bezpečně. Oblíbili si nedělní výlety, zvláště k Černému rybníku u Leopoldova, Liliovému rybníku u Velkého Šenova a do hospody v Karlově údolí u Šluknova.
Krása vesnice a dobrá povaha obyvatel způsobila, že do Salmova během třicátých let minulého století přijížděli lidé odjinud nadýchat se čerstvého vzduchu a načerpat zdravý způsob života. Letní výletníci, jak je obyvatelé Salmova nazývali, navštěvovali vesnici stále častěji.
Dnes tu ovšem z bývalého mírumilovného, idylického života spokojených salmovských obyvatel není nic znát. I když byla skrze vesnici vybudována silnice mezi Mikulášovicemi a Starým Hraběcím. Ve vesnici již zbylo jen 18 domů, sotva třetina z původního počtu, a jen některé z nich jsou dnes trvale obydlené. Většina budov je totiž využívaná jen na krátkou dobu v letní sezóně jako místo k rekreaci. V tehdejší základní škole byla vybudována bezbariérová zotavovna pro postižené, podobná sanatoriu.
Počet obyvatel se drasticky snížil. Dnes žije v Salmově pouze osm stálých obyvatel, sedm Čechů a jedna Němka.
Dříve kvetoucí a veselá vesnička pomalu vymírá.
překlad: Dáša Kopečná
úprava textu: Gabriela Doušová
zdroj: Unser Niederland
Původní hasičská zbrojnice
Dříve obecná škola, dnes rekreační středisko
Pomníček padlým hrdinům v 1. světové válce
Vyhlášený Černý mlýn na Salmově již dnes neexistuje
