Od listopadu roku 1998 je pro Město Rumburk vyhlášen obecně závaznou vyhláškou Územní plán sídelního útvaru Města Rumburk. Konkrétně to znamená, že při činnostech vyvolávajících změny ve funkčním využití a uspořádání území, v provádění staveb nebo jejich změn, při údržbě, užívání a odstraňování staveb jsou od této doby nastavena pravidla, která jsou závazná pro všechny orgány, právnické a fyzické osoby. Vyhláška zároveň stanovuje závazné regulativy, kterými jsou zásady pro uspořádání území a limity využití území. Územní plán i obecně závazná vyhláška jsou veřejně přístupné a jsou k dispozici k nahlédnutí na stavebním úřadu MěÚ Rumburk a odboru regionálního rozvoje a investic MěÚ Rumburk.
Při nahlížení veřejnosti do schváleného Územního plánu Města Rumburk (katastrální území Rumburk, Horní Jindřichov, Dolní Křečany), z hlediska možnosti umístění určité stavby, se v některých případech může stát, že z důvodu nesprávné orientace v textové a výkresové části může dojít k mylnému názoru, který by také mohl mít za následek upuštění investorů - stavebníků od svých záměrů stavět na území města Rumburku.
Uvedená problematika se týká především rozlišování pojmů „urbanizované a neurbanizované“ území, kdy ze strany veřejnosti dochází mnohdy k chybnému chápání věcného významu, tj. názoru, že urbanizované území je zastavitelným, neboť určuje lokality pro výstavbu, a neurbanizované území je nezastavitelné neboli bez možnosti výstavby.
K výše uvedenému se jeví jako účelné uvést zjednodušenou formou odpovědi na dvě související otázky, a to: jaký je rozdíl mezi urbanizovaným a neurbanizovaným územím z pohledu jeho zastavitelnosti a jaký je rozdíl v možné zastavitelnosti urbanizovaného a neurbanizovaného území?
K první otázce je možné uvést, že pro obě území jsou podmínky pro zastavitelnost stanoveny obecně závaznou vyhláškou, která vymezuje dva základní druhy území z funkčního hlediska, a to „urbanizované a neurbanizované“. V nezastavitelném území lze povolit výstavbu jen ve výjimečně odůvodněných případech.
Možnou zastavitelnost, která je předmětem druhé otázky, lze jednoduše formulovat následovně: urbanizované území tvoří zóny (plochy) zastavěné nebo určené k zastavění a je zastavitelné dle již daných regulativ s konkrétním určením druhové skladby staveb, např.: zóny občanské vybavenosti, zóny nízkopodlažního bydlení apod.
Neurbanizované území tvoří ostatní nezastavěné pozemky (plochy), kde případná zastavěnost území ani druhová skladba staveb není dopředu určena, je zastavitelná za předpokladu, že konkrétní stavba bude určena pro funkční využití těchto ploch a v odůvodněných případech lze výjimečně povolit i jinou stavbu (v návaznosti na příslušnou funkční plochu) po projednání s dotčenými orgány státní správy, fyzickými a právnickými osobami, což je běžný proces ve správním řízení, tj. v rozhodování o umístění stavby v rámci územního řízení.
Z obecně závazné vyhlášky lze návaznost na příslušnou funkční plochu definovat ve funkčním využití a uspořádání území, které tvoří např. plochy pro bydlení, občanské vybavenosti, komunikací, veřejné a krajinné zeleně, rekreace a jiné zde uvedené plochy.
Z výše uvedeného je zřejmé, že obě území jsou zastavitelná dle podmínek pro zastavitelnost uvedených v obecně závazné vyhlášce.
