K 25. výročí zesnutí archimandrity Andreje Kolomackého zavítal do Rumburku spolu s nejvyšším představitelem pravoslavné církve v ČR arcibiskupem Kryštofem také biskup užhorodsko-mukačevský Agapit.
V sobotu 12. února si v kostelíku sv. Jana Křtitele na Strážném vrchu připomněla pravoslavná církev 25. výročí zesnutí otce Andreje Kolomackého. Slavnostní bohoslužbu vedl nejvyšší představitel pravoslavné církve v českých zemích Jeho Vysokopřeosvícenost + Kryštof, archiepiskop pražský a českých zemí, spolu s biskupem užhorodsko-mukačevským Agapitem, zástupcem Ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu. Kromě nich přicestovali také archimandrita Mitrofan, představený kláštera Záštity přesvaté Bohorodice v obci Rakošino na Podkarpatské Rusi. Tento klášter vznikl před několika lety kolem původně farního chrámu, který je vůbec prvním, jenž postavil tehdy mladý ženatý kněz Vsevolod Kolomacký. Dnes zde žije 7 mnichů. Dále přijel m.j. igumen Joakim, představený kláštera sv. Gorazda v Hrubé Vrbce, a řada duchovních především z pražské eparchie. Celkem bohoslužbu sloužilo spolu s oběma biskupy 20 kněží a dva diákoni. Mezi čestnými hosty byl např. generální vikář římskokatolické litoměřické diecéze mons. Havelka a starosta města pan ing. Jaroslav Sykáček. Dohromady se do nevelkého kostelíku vměstnalo na sto poutníků. Po více než dvouapůlhodinové službě připomněl osobní vzpomínkou postavu otce Andreje vladyka Kryštof, jenž zavítal na Strážný vrch poprvé jako 15letý chlapec. Vladyka Agapit zdůraznil, že památka otce Kolomackého je živá i na Podkarpatí. Bohoslužba sama byla pozoruhodnou ukázkou jednoty pravoslavných v Čechách a na Podkarpatí, střídaly se české i podkarpatské nápěvy, zhruba třetina duchovních pocházela právě z dřívější oblasti Československa. Zvláště hromadný zpěv podkarpatských duchovních byl něčím, co našinec nemá jen tak možnost zažít. Všichni poutníci se po slavnostních proslovech a předání darů odebrali na městský hřbitov, kde u hrobu otce Andreje odsloužili krátkou panychidu. Následoval slavnostní oběd vzorně připravený restaurací Dýmník. I zde pokračovalo setkání v podivuhodně radostném a přátelském duchu. Zvláště nepravoslavní hosté, nezvyklí srdečnosti a temperamentu východních lidí, byli často překvapeni a vytrženi ze svého severočeského chladu. Když se poutníci po třetí hodině odpolední z Dýmníku rozjížděli do svých domovů, nebylo snad nikoho, u koho by převládaly smíšené, či dokonce záporné pocity.
Zbývá doplnit, že o události referoval také regionální i celostátní tisk (MF Dnes, Děčínský deník, Sachsische Zeitung), obšírnější zpravodajství bude otištěno v několika následujících číslech měsíčníku Hlas Pravoslaví a v časopise Pravoslavnya Žizň, který vychází v Jordanvillu, stát N.Y. v USA, vyjde ještě obsáhlejší materiál v ruštině.
Rád bych na tomto místě poděkoval všem, kteří se podíleli na přípravách a zdárném průběhu tohoto vzpomínkového setkání. Svým významem patrně nemá v novější historii města obdoby. Ještě před pár lety byl Strážný vrch místem zarostlým kopřivami, kam se lidé báli chodit, které bylo semeništěm drobné kriminality. Dnes, s pomocí Boží, je krůček po krůčku opravováno, je obydlené, udržované v rámci možností v čistotě a pořádku, lidé sem chodí na procházky, farnost žije, konají se zde bohoslužby a co víc, vzniká zde tradice, která nese jméno Rumburku až do daleké ciziny. Již dnes je pro 70 tisíc pravoslavných žijících v ČR Rumburk pojmem a jedním z nejdůležitějších míst Svatého Pravoslaví v naší zemi. Dej Bůh, aby tato tradice nezanikla, ale dále rostla.
o. Antonij Drda
Na Strážném vrchu v Rumburku sloužil mši za otce Kolomackého nejvyšší představitel pravoslavné církve v ČR arcibiskup Kryštovf(vpravo) a biskup užhorodsko - mukačevský Agapit. Foto: Dušan Zápotocký