Firma Petrof, která patří mezi nejpřednější a neuznávanější světové výrobce pianin a pian, vyrobila za 140 své existence přes 600 000 těchto skvostných hudebních nástrojů.
Zakladatelem firmy je pan Antonín Petrof, který se tomuto řemeslu vyučil ve Vídni. V roce 1864 založil u Brna malou firmičku a během prvního roku postavil hned čtyři piana. V roce 1874 přestěhoval Antonín Petrof svou dílnu do bývalého hostince na cestě do Brna a přenesl sem většinu výroby. Kromě samotné výroby věnoval také značnou pozornost technickému zdokonalování a novým vynálezům. Vyráběl také harmonia. V roce 1875 již piana firmy Petrof měla dvojrepetiční anglickou mechaniku, tedy mnohem dříve než piana vídeňských výrobců. O rok později už továrna využívala parní pohon. Pan Petrof měl také velké štěstí při výběru subdodavatelů. Kooperující malá slévárna Josef Porkert a synové ze Skuhrova nad Bělou dodávala plně armované litinové rámy, které Petrof začal používat jako první v celém Rakousko-Uhersku.
V roce 1881 otevřel Antonín Petrof pobočku s výrobním závodem v sedmihradském (nyní rumunském) Temešváru. Kvalitní nástroje firmy PETROF získaly ocenění na mnoha výstavách. V roce 1894 firma PETROF začíná vyvážet do zahraničí. V roce 1895 se firma stává dvorním dodavatelem pian pro rakouského císaře. V roce 1908 se PETROF stala veřejnou společností a zanedlouho došlo k převzetí konkurenčních firem Lhota Hradec Králové, Kallas Litomyšl a Heitz-man z Vídně a vznikla pobočka v Londýně. V předvečer první světové války firma ještě dodala křídlo pro následníka trůnu Ferdinanda d Este. Firma Antonín PETROF se stala největším výrobcem pian v rakousko--uherské monarchii. První světová válka necitlivě zasáhla do rozvoje firmy. Oba starší synové narukovali do armády a sám zakladatel firmy, Antonín Petrof, ve druhém roce války umírá. Jeho žena ho následovala o tři měsíce později. Vznik samostatného Československa po skončení války znamenal pro firmu znovuoživení a odstartoval novou éru výroby klávesových nástrojů. Petrof vyráběl na plné obrátky. Hlavní zásluhu za realizaci četných technických inovací měl technický ředitel Palacký (potomek slavného českého dějepisce), který rovněž zavedl nové výrobní a technologické procesy a vyvinul nový typ mechaniky. Poptávka po kvalitních výrobcích PETROF rok od roku rostla jak na domácím trhu, tak v zahraničí. PETROF exportoval do celé Evropy, dále do Turecka, jižní Afriky, Tuniska, Indie, Egypta, Palestiny, Japonska a Austrálie. Ve společnosti pracovalo 355 zaměstnanců, kteří vyráběli 2300 nástrojů ročně. Byla zavedena výroba automatických elektropneumatických pianin: tyto nástroje hrály automaticky a byly řízené perforovaným papírem. V roce 1932 kupuje firma obchodní licenci na výrobu radioakustického systému NEO-BECHSTEIN, který do-kázal pomocí senzorů zachycovat zvuk a zesilovat jej do reproduktoru. Křídla PETROF získala nejvyšší možné ocenění - GRAND PRIX - na Světové výstavě v Bruselu v roce 1935.
Druhá světová válka firmu značně po-znamenala a v roce 1948 byla firma po komunistickém převratu znárodněna. Majitelé byli zbaveni práv, všichni do jednoho museli továrnu opustit. Situace trvala do listopadu 1989, kdy v České republice skončil komunistický režim. V době vlády komunismu byl založen národní podnik Továrny na piana a varhany se sídlem v Hradci Králové. Sdružoval všechny znárodněné firmy: FORSTER Jiříkov, SCHOLZE Varnsdorf, LIDL & VELIK Moravský Krumlov a hlavní závod PETROF v Hradci Králové.
gdo; zdroj www.petrof.com
