Je sobota ráno 20. 11. a my zjišťujeme, že se nám kolem domu místo silnice hrne menší říčka. Letmý pohled na teploměr nás ujišťuje, že se nejedná o náhlou oblevu právě napadnuvšího sněhu, ale že asi došlo k havárii vodovodu. Rychlý průzkum terénu to jen potvrdil. A tak Zlaté stránky dodávají číslo na poruchy. Nicméně voda teče a teče, v níže položených partiích se již tvoří slušné jezírko. Děti jásají: nebudou muset platit za kluziště! Stačí noční mráz. Opět voláme na poruchy. A pak... Pak už jen zíráme. Musí se počkat až do pondělí. Dopoledne si zjistí uložení dalších sítí, aby mohli začít opravovat a něco nepřekopli. Argument, že tu voda dělá jezero, neobstojí. Oni jsou tak ohleduplní, že přeci nenechají lidi den a půl bez vody. On to totiž teď nemá kdo opravit.
Za 30 hodin - odhaduji, jak dlouho se tu voda pořine ulicí - musí protéci tisíce a tisíce litrů. Nevyplatilo by se, aby nějaká „rychlá rota“ našich vodovodů a kanalizací naběhla a během a4 - 5 hodin vše opravila? Nebylo by to levnější? Cena za kubík je asi 40 Kč. Kdo to zaplatí? Že by se „vodárny“ plácly přes kapsu? Ale kdepak, oni nám to přeci zaúčtují při nejbližším zdražení. Tedy otázka, zda by rychlá oprava nebyla levnější, je zbytečná. Pro zákazníka jistě, neplatil by takové ztráty. A to již nepočítám, že potok, který tu poteče, v této zimě slušně podemele silnici, která už tak nestojí za nic. Že ráno voda umrzne a silnici promění v led - chudák, který na to vjede! Uklidňuje mě, že to neprasklo v pátek odpoledne a že to není třeba plyn. No tak někdy příště.
