Lesy našeho výběžku

Publikováno: 7.11.2004 Autor: red
S blížícím se podzimem je dobré ohlédnout se za hospodařením a stavem našich lesů, neboť každý z nás se do lesa rád podívá, ať už z důvodů houbaření nebo za relaxací. V našem výběžku máme (bez Varnsdorfu) celkem 11.600 hektarů lesa. Většinou (ze 70 %) je to les smrkový s příměsí listnatých dřevin. Převážným vlastníkem je státní podnik Lesy České republiky, část lesů patří pod správu Národního parku České Švýcarsko, menší procento vlastní města a obce a část lesů je v rukou soukromých vlastníků. Státní správa lesů při Odboru životního prostředí MěÚ Rumburk se dívá na les především z pozice zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a zabývá se jeho dodržováním ze strany vlastníků. Jde především o dodržování schváleného hospodářského plánu, dále o sledování lesa ve vztahu k lesním škůdcům, zejména výskytu kůrovců, vedení hospodářské evidence a další. Zvlášť závažná byla v letošním roce otázka možného přemnožení kůrovce právě ve smrkových lesních porostech, neboť loňské velmi teplé počasí velice přispělo k jeho vývoji. Vlastníci lesů byli intenzivně připravováni prostřednictvím odborných lesních hospodářů na možný kalamitní výskyt i v letošním roce. Jen díky chladnějším jarním měsícům se podařilo tohoto škůdce udržet v únosné míře. Velkým nešvarem, se kterým se lesy potýkají, je také neoprávněné vyvážení odpadů neukázněnými občany přímo do lesa, přestože mohou využít obecní sběrné dvory. Pokud není zjištěn viník, musí vlastníci lesa tento odpad na vlastní náklady uklízet sami. Na pravidelných kontrolách neshledá-vá státní správa lesů závažná pochybení u lesů státních a obecních, poněkud méně příznivá je situace v některých lesích soukromých, získaných v převážné míře v restitucích. Někteří vlastníci nevěnují lesu náležitou péči, bývá opomíjeno vyžínání buřeně, není prováděna dostatečná kontrola výskytu hmyzích škůdců a úklid již napadeného dřeva kůrovcem je prováděn pozdě. K nápravě zjištěných nedostatků dochá-zí mnohdy až po opakovaných upozorněních. Důvodem tohoto stavu je často veliká vzdálenost lesního majetku od místa bydliště restituenta nebo též nevyjasněné majetkové vztahy. Působí zde i nedostatečná spolupráce s odborným lesním hospodářem, který je pro každého drobného vlastníka lesa ustanoven a je mu k dispozici radou i pomocí tam, kde vlastník nemá žádné potřebné lesnické vzdělání ani praxi. Na druhé straně je třeba říci, že jsou soukromí vlastníci, kteří se s velkou péčí o svůj vrácený majetek starají a plní všechny úkoly, které jim z hospodářského plánu vyplývají. Je třeba si jenom přát, aby se k lesu chovali všichni velcí i malí vlastníci zodpovědně, neboť jedině řádnou péčí o les a jeho ochranu přispějeme k udržení dobrého životního prostředí i pro další generaci. Ing. Mráz Vlastimil úsek státní správy lesů MěÚ Rumburk