Vážení čtenáři Rumburských novin, rád bych vás pozval na výstavu o Aloisi Musilovi, pozoruhodném člověku, který svými výpravami do Arábie inspiroval k psaní Karla Maye, nadchnul císaře a jako první objevil a zdokumentoval figurální kresby v tajemném pouštním zámku Al Amra. Nikdo z Čechů neudělal na půdě orientalistiky větší objevy než on a byl za to i „po zásluze“ potrestán. Čím? Závistí a házením klacků pod nohy, jak bylo i za starých časů naším národním sportem. Výstavu o Aloisi Musilovi zvaném Musa er Rueili jsem objevil na chodbách jedné z fakult Karlovy univerzity a tak jsem si říkal, že by stálo za to ji ukázat i u nás na severu.
A co je tak zajímavého na člověku pocházejícím z malé moravské obce Rychtářov, od jehož smrti uplynulo 60 let? No, posuďte sami.
Kněz, profesor Karlovy univerzity, spolunáčelník beduínského (samozřejmě muslimského) kmene. V c.k. hierarchii skutečný tajný rada, tedy osoba s právem předkládat návrhy přímo císaři a osobní přítel císařské rodiny, v arabské poušti kočovník, účastnící se nesčetných šarvátek mezi znepřátelenými kmeny, ve Vídni a Praze pedantský vědec vyžadující k práci absolutní klid a soustředění.
Sám o sobě píše: „
Chtěl bys vědět, jak jsem vyrostl? Pomalu, velice pomalu. Po složení závěrečných zkoušek na základní škole mi bylo sděleno, že se nehodím pro gymnázium, protože jsem vyložený budižkničemu. A nyní jsem profesorem na Filozofické fakultě UK. Instinkt vědce mě vedl do neznámých pouští. Na své první výpravě jsem byl napaden, oloupen a nechán na poušti nahý. Dodnes jsem procestoval více než deset tisíc mil tajemnou pouští na velbloudím hřbetu a jsem uznán za šejka dvou arabských kmenů. Můj první podstatný objev byl považován za sebeklam a mne považovali za podvodníka. Později byly mé původní mapy publikovány a Americká geografická společnost mi udělila Velkou zlatou medaili a mé jméno umístila ve své dvoraně slávy. A jak jsem toho dosáhl? Neotřesitelnou vírou v Boží prozřetelnost, neustálým plněním svých povinností a železnou vytrvalostí.“
Tak zní část životní zpovědi světově proslulého orientalisty Aloise Musila, jak ji sám publikoval počátkem třicátých let minulého století.
Kdo se chce dozvědět více, je srdečně zván do Lorety v pátek 12. listopadu v 17.00 hod.
Souběžně proběhne výstava historických fotografií našeho okolí ze sbírek Karáskova muzea v Seifhennersdorfu.
