Pytláctví je jedna z lidských neřestí, starých skoro jako lidstvo samo.
I na Šluknovsku s pytláky policie neustále bojuje, zejména s těmi, kteří se dopouštějí neoprávněného odstřelu lesní zvěře a chytání ryb. Pytlačení je pro mnohé jakýmsi druhem adrenalinového sportu, na jehož konci čeká na talíři chutná odměna.
Ale i ochrana zákona může v člověku vzedmout mohutné vlny adrenalinu a mnohdy i vyloudí na tvářích zúčastněných úsměv na tváři.
Jeden z takovýchto případů řešili nedávno policisté z Krásné Lípy.
Chuť na čerstvou rybičku dostali dva mlsní muži a nedbajíce zákona, vypravili se na pytlácký lov k rybníku v Horní Chřibské. Nutno podotknout, že tento rybníček je oplocený a je zde zákaz vstupu i zákaz rybolovu, protože slouží jako zdroj pitné vody pro oblast Chřibské a Rumburku. Bylo to osmého srpna v půl páté odpoledne a oni dva nahodili pruty a omámeni krásou okolní přírody ani nepostřehli, že z úkrytu pozoruje jejich počínání hrázný. Ten to nemohl nechat jen tak, a tak si na pomoc přivolal muže zákona z Krásné Lípy. Policejní hlídka se dostavila na místo rychle, avšak pytláci záhy odhalili nebezpečí, které jim hrozilo, a dali se na útěk bez ryb i svého nářadíčka. Nedoběhli však daleko. Služební policejní pes Exo prokázal své kvality a během několika skoků dostihl jednoho z prchajících pachatelů. Policisté muže statečně zpacifikovali, nasadili mu pouta a zatímco jeden z nich ho hlídal, druhý se rozběhl s Exem za druhým pachatelem.
Zadržený muž však využil chvilkové nepozornosti policisty a v nestřežené chvíli se mu vytrhl z ruky a s pouty na rukou se vrhl do vody, kde hledal záchranu v útěku přes hlubokou a bažinatou část rybníka. Ale policistovi se do bahna za pytlákem nechtělo, a tak raději po hrázi oběhl rybník a čekal na svůj „úlovek“ na protějším břehu. Prchající pachatel však na místo schůzky nedorazil. Zmizel. Policisté ho marně hledali v přilehlých houštinách a křoviskách, místo něho však nalezli nedaleko zaparkované osobní vozidlo a správně předpokládali, že bude patřit některému z pytláků. A vyměnili si tedy role s lovci a na svou kořist tentokrát číhali v úkrytu muži zákona.
Pomalu se šeřilo a noc již byla na spadnutí a policisté ještě stále ve svém v úkrytu sledovali opuštěný vůz. Bylo krátce po desáté večer, když se konečně dočkali. Opatrným krokem a obezřetně se k autu přibližo-vala jakási postava a policisté v ní rozpoznali dopadeného a uprchlého pytláka. Překvapením však pro ně bylo, že muž, který před několika hodinami prchal bahnitou bažinou s pouty na rukou, nyní přichází umytý a v suchém a čistém oděvu a zcela jistě nespoután. To už bylo na policisty moc. Rázně se vyhoupli z křoví a „svého“ muže v okamžiku zatkli. Ten byl tak šokován tím, že je zatčen během dne již podruhé, a to těmi samými policisty, že se nezmohl ani na sebemenší známku odporu. Dokonce dobrovolně vydal služební pouta a krotce se nechal doprovodit na policejní služebnu. Je to přeci jen smůla být v jeden den policií dopaden dvakrát. Teď mu již nezbývá nic jiného než čekat, jak bude celý případ hodnocen. Zdali jako trestný čin, či jako přestupek. Od tohoto rozhodnutí se odvíjí i výše postihu, který mu bude určen. Za trestný čin mu již hrozí i vězení.
