Listí stromů už zase mění svou barvu a rána jsou nepříjemně chladná a mlhavá. Je tu podzim a slunce letních dní už nás hřeje jen ve vzpomínkách. Chcete-li se aspoň na chvíli vrátit v čase, připomeňte si spolu s oddílem Ranger jeho letní dobrodružství.
Kdo z nás by nechtěl někdy opustit každodenní pracovní povinnosti a podobně jako hrdinové knihy J. Verna prožít na opuštěném ostrově Dva roky prázdnin? Oddílu Ranger z Krásné Lípy se tento sen podařilo, aspoň na chvíli, změnit ve skutečnost.
V sobotu 15. srpna nastoupilo na „plavbu k opuštěnému ostrovu“ 26 odvážlivců. V posádce však nebyli jen členové oddílu Ranger a jejich vedoucí, ale i další místní a přespolní dobrodruzi. Ptáte se, jak jsme v Čechách, kde není moře, mohli odplout? Na místo Verneovy lodi zvané „Chrt“ nás k vzdálené Slatině nad Zdobnicí v Orlických horách odvážely rychlíky a motoráčky. „Plavba“, tedy vlastně jízda vlakem, trvala skoro 7 hodin, takže jsme na táborovou základnu „Hvězdička“, která na 14 dní představovala opuštěný Chairmanův ostrov, dorazili opravdu jako nějací ztroskotanci, tak unavení a ušlí.
Ten, kdo zná Verneův příběh, 15 hochů z novozélandské školy, kteří se nedobrovolně octli na opuštěném ostrově a byli po dva roky odkázáni jen sami na sebe, si určitě dovede představit, že tábor inspirovaný touto knihou nebyl jen zábavnou hrou. Stejně jako oni jsme museli pro svoji „kolonii“ na ostrově zajistit jídlo, a to 5x denně (Mokovi pomocníci), obstarat dřevo na topení a ohřev vody (Dřevaři), udržet pořádek, aby snad nepropukla nějaká epidemie (Plavčíkova radost), trochu jsme se i učili a snažili se kulturně nezaostávat (Ochotníci ze škuneru). O to vše se staraly střídavě čtyři skupiny, na které jsme byli rozděleni. Každá skupina měla svůj stejnokroj - vlastnoručně batikované tričko ve své barvě, vedoucí měli hnědou, aby je nikdo „nepřehlédl“. Večery jsme, pokud to počasí dovolilo, trávili u poradního ohně, kde jsme si rozdávali stuhy za odvedenou práci a dobré skutky (také je ovšem odebírali za činy, které narušovaly pohodový táborový život). Zazpívali jsme si „písničku pro tento den“ a podívali se na herecké výkony ochotníků, kteří se nechávali inspirovat knihou Bajky nebajky od R. Kiplinga. Každou noc celý tábor, zásoby a hlavně nás hlídaly dvoučlenné hlídky.
Protože celotáborová hra vycházela z Verneova příběhu, tak jsme, podobně jako hlavní hrdinové knihy, v rámci jednotlivých etap například zachraňovali zásoby z potopené lodi, lovili zvěř, hledali opuštěnou Francouzovu jeskyni a v ní ukrytou tolik potřebnou mapu ostrova a deník. V parných dnech jsme uvítali osvěžení v chladné říčce Zdobnici, která lemovala tábor. Podnikali jsme objevné výpravy do blízkého i vzdáleného okolí. Nejdelší výlet nás zavedl k Haničce - vojenské pevnosti z 2. světové války. Inspirováni vojenskou tématikou pak večer výletníci obsadili vlastní tábor, který tou dobou hlídala jen hrstka „statečných“ (1 vedoucí a 3 marodi), kteří bohužel neubránili ani vlajku, ani večeři.
Každý den tábora byl nabitý událostmi, a tak jsme ani nepostřehli, že stránky Verneova románu ubývají, až jednoho dne přišla na řadu ta poslední. Zatímco hrdinům knihy bylo odměnou odplutí domů, nám se z tábora vracet nechtělo, vždyť jsme toho chtěli ještě tolik podniknout… Jeden příběh byl dočten a s ním byl u konce i náš i tábor. Naštěstí knihovny jsou plné dobrodružných románů, takže pokud budeme chtít, můžeme za rok v létě sáhnout pro další, možná již zapomenutý příběh a společně oživit jeho hrdiny během letního tábora.
Již v pořadí čtvrtý tábor oddílu Ranger bychom nemohli uskutečnit bez pomoci a finančního přispění Správy Národního parku České Švýcarsko, obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko a SDM Tilia Ústí nad Labem. Chtěli bychom touto cestou také poděkovat paní Ivaně Preyové za odvoz věcí na tábor, Táně Šormové za pronájem základny a Jakubovi Judovi za 14 dní dovolené, které nám věnoval.
Jarmila Vrtílková a Richard Nagel
vedoucí oddílu Ranger
