Spasí větrné elektrárny Šluknovský výběžek?

Publikováno: 24.9.2004 Autor: red
Větrný příběh Možná, že znáte z cestování po zahraničí vysoké sloupy větrných elektráren, které se tyčí podél dálnic, po kterých jezdíte, a možná i Vám připadají, tak jako dřív mně, tiché, elegantní, moderní a jistě i ekologické. Tento názor (pokud takový máte) bych s Vámi možná sdílela i nadále, kdyby se jedna německá firma nerozhodla postavit je 600 metrů od našeho domu. Je jasné, že každý si hájí své území od rušivých vlivů a ani já s manželem jsme nebyli výjimkou. Měli jsme ale ještě další dilema, které se týká toho, že se snažíme ekologicky přemýšlet a také tak pokud možno jednat. Rozhodně nás nechci popisovat jako nějaké ekologické hrdiny, pouze třídíme odpad, včetně starých vybitých baterií a nebezpečný odpad (plechovky od chemie, „lepenku“ ze střechy atd.) vozíme do technických služeb. Z tohoto „ekologického“ důvodu jsme se na začátku těžko rozhodovali, na kterou stranu účastníků „větrné“ diskuse bychom se měli přidat. Pokud by se díky větrné energii snížilo množství vypouštěných škodlivin z jiných elektráren do ovzduší, asi bychom umístění větrných věží vedle našeho domu přijali jako oběť na ekologický oltář a nepouštěli se do žádných protiaktivit. Nicméně, zúčastnili jsme se informač-ní schůzky se zástupci německé investorské firmy, kterou uspořádalo město Šluknov na popud našich spoluobčanů - sousedů. Tam to bohužel všechno začalo. Nejprve jsme se dozvěděli o nesmírné obrovitosti zamýšlených větrných staveb - 150 metrů (ty, které známe z Německa a Španělska, mají poloviční velikost). A naše zděšení narůstalo při zjištění, že existuje i pro nás tenkrát neznámý stroboskopický efekt a nezanedbatelná hluková zátěž. Začali jsme tedy o větrných elektrárnách a o jejich dopadu na životní prostředí shánět další informace. Na internetu, v odborných časopisech, zkrátka na všech dostupných místech. Náš pohled na celou věc se začal od základu měnit, protože jsme zjistili, že jejich provoz není ani zdaleka tak ekologický a co už není vůbec - ekonomický. Společnosti, které v této oblasti podnikají a staví, mohou ovšem paradoxně dosahovat značných zisků díky státním dotacím a pevně stanovené výkupní ceně takto vyrobené energie. Tato cena je mnohem vyšší než u běžně vyrobené energie. Nechci Vás tady, milí čtenáři, zatěžovat odbornými technickými údaji a statistikami, ačkoliv mě to k tomu velmi svádí, protože za ty dva měsíce, co o stavbě víme, jsem se z úplného laika vypracovala na celkem slušně informovaného oponenta větrných elektráren. Přesto prosím čtěte dál. V našem případě dostane německá investorská firma dotace od českého ministerstva životního prostředí, dále od německého ministerstva životního prostředí a když k tomu připočteme, že má garantován povinný výkup své energie za povinně stanovenou cenu, dokážete si jistě sami představit, že jde o pohádkový „byznys“ zastřešený státem. To ostatně jen potvrzují stále se zvyšující finanční nabídky od německé firmy městu Šluknov za to, že větrné elektrárny strpí na svém území. A toto je nejnespravedlivější moment celého našeho „větrného“ příběhu. O celé věci jedná a má rozhodovat město Šluknov, reprezentované panem starostou a zastupitelstvem. Věže ale mají stát na katastrálním území Království, které sice pod Šluknov spadá, ale je od něj vzdáleno několik kilometrů. Pokud město firmě kývne, veškerou tíhu celého rozhodnutí (jak zdravotní, hlukovou, tak i stroboskopickou) poneseme my, obyvatelé Království. To, že nám plánovaná výstavba větrných elektráren není lhostejná, jsme dokázali počtem sebraných podpisů občanů Království potřebných pro vyhlášení místního referenda. Ovšem i tady nám město vzalo vítr z plachet, i když samozřejmě podle zákona. Referendum prý musí být vyhlášeno pro celý Šluknov (tedy i Císařský a Rožany). Podpisů je potřeba o několik stovek více a času je málo. Je celkem pochopitelné, že otázka výstavby větrných věží obyvatele Rožan či velké části Šluknova nijak zvlášť nezajímá, protože je vlastně ani neuvidí. Slyšela jsem názor jednoho z obyvatel Šluknova, který se velmi divil, co nám vlastně na těch elektrárnách vadí, vždyť budou tak vysoké, že je ani neuvidíme. Navíc je zde silná zbraň města v podobě tučné finanční odměny od německé firmy v případě „kladného vyřízení jejich žádosti“, se kterou může ledacos přislíbit či vystavět. Z celého srdce ale věřím, že je hodně lidí, kteří nejsou lhostejní k obavám a pocitům ostatních spoluobčanů. Těm, tedy Vám, bych chtěla říci, že i když to teď vypadá, že se Vás stavba bezprostředně netýká, není tomu tak. Pokud se s výstavbou větrných věží jednou začne, u čtyř exemplářů to rozhod-ně neskončí, což nám potvrdil i jeden ze zaměstnanců německé investorské firmy. Co je tedy dnes problémem naším, může být zítra i Vaším. Ceny pozemků a nemovitostí v okolí větrných elektráren se navíc drasticky sníží. Na základě všech těchto zjištěných údajů jsem zásadně proti jejich stavbě v Království. Nejvíce mi ale vadí jejich obrovitost - svými rozměry se hodí spíše do průmyslových zón a ne do naší oázy „královského“ klidu. Obdobně vysoké jsou totiž pouze v Německu na jednom místě - a to u Würzburgu, který má více jak sto tisíc obyvatel. A když už jsem u toho Německa, z různých článků v německém tisku zřetelně vyplývá, že vláda to se svojí koncepcí větrné energie trochu přestřelila. Mají jich tam už více než 13.000 kusů a podle oficiálních výpočtů pokryjí pouze 4 procenta celkové spotřeby elektrické energie. Doufám, že pan starosta a zastupitelstvo Šluknova mají oči k vidění a uši ke slyšení a proto jim nemůže uniknout vlna odporu, která se vůči stavbě větrných obrů v Království zdvihá. Pokud tedy berou doslova poslání své funkce - totiž „zastupovat” občany a své voliče, měli by (v případě, že nebude vyhlášeno referendum) v konečném rozhodování odhlédnout od svého soukromého názoru a naopak podpořit názor většiny, tak, jak to rád zdůrazňuje pan starosta. Brigita Trachtová Město a starosta vnímají a reagují na názory lidí v Království Je velice obtížné reagovat na příspěvek paní Trachtové, a to z několika důvodů. Nesouhlasná reakce starosty na dopis občana se obvykle považuje za odmítání dialogu a napadání občana. Myslím si ale, že v tomto případě platí, že i když máme na mnoho věcí různé názory, s pisatelkou nejsme v žádných nesmiřitelných rozporech, spíš naopak, že patříme mezi lidi, kteří se snaží problémy řešit rozumnou a věcnou diskusí a že to, co jsme napsali, je jen normální výměna stanovisek. Ale stručně k tématu! Především je to diskuse o pocitech a vnitřním názoru, a ten má každý člověk určitě jiný a svůj. Za druhé - větrné elektrárny a energetická koncepce kraje nebo státu je problematika natolik složitá a rozsáhlá, že se nedá řešit prostřednictvím novin a autorka to ani po nikom nechce. Chce jen pro své stanovisko získat co nejvíc lidí a proto je sděluje občanům dalších obcí, pro které zatím není akutní - ale to jen opakuji její slova. Za třetí - jsou používány internetové informace, které hovoří proti větrníkům, ale stejně tak se dají vytáhnout informace, které větrníky doporučují a podporují - a půjde i o materiály ekologů z Hnutí Duha a dalších. Za čtvrté - použité ekonomické hodnocení se dá při jiném pohledu přetvořit na ekonomickou výhodnost a celospolečenský prospěch - ostatně proč by EU a vláda ČR podporovaly a dotovaly ztrátové odvětví, pokud by nebyly přesvědčeny o jeho celkovém prospěchu. Totéž platí o umění získat dotace. Za páté - případná finanční kompenzace pro město je záležitost, pro kterou možná zvedne ruku nejeden člen zastupitelstva města, protože jiná početná skupina voličů než odpůrci větrníků po něm bude chtít, aby pro město zajistil chybějící finanční prostředky z tzv. jiných zdrojů. A tak odmítnutí nebo nepodpoření stanoviska občanů Království nemusí znamenat jen soukromý názor, ale i zastupování další skupiny občanů. Omlouvám se za krátkou a možná kostrbatou reakci na příspěvek, protože nemám v úmyslu zahltit Rumburské noviny argumenty pro stavbu. Znovu však říkám, že v této chvíli jde o rozhodování o pocitech a ne o věcech, které se dají změřit nebo zvážit a jednoznačně porovnat. Chci ještě říci, aby nevznikly obvyklé „zpravodajské šumy“, že město Šluknov a zvláště pak pan starosta vnímají a reagují na názory lidí v Království, ale reagují i na názory lidí v dalších částech města a pro své rozhodování zvažují všechny hlasy. Chci říci, že nic není uzavřeno, že diskuse potrvá ještě delší dobu, a že určitě dojde k několika dalším schůzkám zastupitelů a zástupců lidí z Království, tak, jak si to přejí. Ing. MIlan Kořínek, starosta Šluknova