Před 18 měsíci jste přišel do Rumburka s jasným cílem dovést tehdy 7. tým I. A třídy do oblastního přeboru. Nyní se to opravdu podařilo, takže spokojenost?
Myslím si, že trenér nemá být nikdy spokojen a má být i sebekritický. Samozřejmě, že u mužstva jsem 18 měsíců a dokázali jsme vyhrát severočeský pohár Siad cup a postoupili v poháru ČMFS z prvního předkola, letos jsme dokázali postoupit do oblastního přeboru. To jsou velké úspěchy. Ale v průběhu loňského podzimu jsme měli neskutečné problémy a po dobře rozehrané soutěži jsme po podzimu skončili až na třetím místě s dvoubodovou ztrátou na čelo tabulky. Po podzimu jsem byl hodně rozčarovaný z toho, co jsme ke konci podzimu předváděli.
Kde vidíte nyní po půl roce ten výpadek vašeho mužstva z konce podzimu?
Hned v zimě jsem si sednul a udělal si analýzu celé přípravy. Samozřejmě se ukázali některé chyby. Za prvé se myslím projevilo to, že se nám zranil brankař Hradiský. Mnozí sice tvrdí, že si Pavel vlastně u nás nezachytá, že na něj nic nepustíme, ale každý, kdo hrál fotbal, ví, jak je důležité mít za zády kvalitního golmana. Psychika celého týmu jde hodně nahoru a to je podstatné. Za druhé jsme vlastně hráli bez letní přestávky. Tím, že jsme nastoupili již začátkem července do předkola poháru ČMFS, bylo nutné kluky neustále držet v činnosti. Myslím si, že i to se na nich hodně podepsalo na konci soutěže. Byli prostě už psychicky fotbalem unavení a chyběla vnitřní motivace. No a jako třetí faktor našeho zakolísání ke konci podzimu vidím špatně zvolené posílení. Některé přestupy nám prostě nevyšli a kluci nezapadli do party jak lidsky, tak i herně. Tady jsem udělal chybu. Hostování Baťky z N. Boru ani Kozelky z Děčína prostě nevyšlo. Oba jsem znal jako srdcaře a byl jsem přesvědčen, že dokážou právě v kritických chvílích mužstvo strhnout, ale nebylo tomu tak. Naopak i oni dělali školácké chyby. Proto museli u nás skončit.
Do jara jste ale vlétli jako uragán a vybojovali jste si suverénní postup do oblastního přeboru. Kde se vzalo v mužstvu to jarní probuzení?
V tvrdé práci. Já jsem zastáncem zónové obrany s presinkem. Pokud to chcete hrát dobře, musíte mít dobře trénované mužstvo. Nevím jak v jiných klubech trénují, ale my jsme v zimě používali v tréninku sporttestery (hodinky, které sledují tepovou frekvenci v zátěži) a musím říct, že sledování tepovky u kluků a to, aby běhali do dalších úseků až poté, co jim tep klesne pod určitou hranici, se mi hodně osvědčilo. Výsledky vytrvalostních schopností mých svěřenců byly až neskutečné a signalizovaly, že po stránce vytrvalostní na tom budeme hodně dobře. Samozřejmě fotbal není jen o fyzičce, ale i o psychice. Ale já tvrdím, že když se cítím fyzicky dobře a vím, že jsem schopen soupeře "utavit", i to sebevědomí jde nahoru. Jediné, co nám v zimě hrozně chybělo, byly kvalitní terény na přípravu. To byla hrůza. Trénovali jsme všude, kde se dalo, na různých loukách atd. Naštěstí alespoň o víkendech jsme hráli novoborský turnaj na umělé trávě, kde si kluci trošku spravili chuť. Ale musím pochválit kluky, že v přípravě neremcali a makali, a jsem moc rád, že se jim to vrátilo a nyní můžou oslavovat postup.
Postup jste si vlastně zajistili skoro měsíc před koncem soutěže, jak vysoko chcete hrát v oblastním přeboru?
V Rumburku je v současné době opravdu hodně silný tým. V sezóně jsme hráli zápasy s Novým Borem, Českou Lípou, Neštěmicemi, Vilémovem, Modrou, Děčínem a nenašli jsme přemožitele. Ale jde o to, jak se tohle mužstvo podaří udržet a třeba i posílit. A samozřejmě na tom, jak budou kluci chtít na sobě pracovat. Pokud budou nadále na sobě pracovat a superkompenzační křivka jejich fyzické připravenosti půjde nahoru, nemusí mít v Rumburku obavy a mohou hrát hodně nahoře.
Vám končí k 30. 6. 2004 v Rumburku smlouva, budete pokračovat?
Samozřejmě, že bych chtěl ještě pokračovat. Tohle mužstvo má v sobě ještě rezervy, a pokud ve své práci vidím, že jsem schopen posunout mužstvo výkonnostně nahoru, má moje práce význam a chci ji dělat. Ale jestli budu pokračovat, ukáže čas. Někteří hráči jsou tu na hostování, někteří prý chtějí končit, někteří hráči jsou vytypovaní k posílení. Jde o to, jaký tým vlastně zůstane. To bude potřebovat hodně jednání a domlouvání. Pokud se vedení rumburského fotbalu po tom na mě obrátí a nabídne mi další smlouvu a já uvidím, že je tu stále stejné nadšení něco dokázat, rád ji přijmu.
Dle Vaší odpovědi to vypadá, že pokud zůstanete, chcete hrát zase o čelo tabulky.
To je přeci jasné. Každý chce snad vyhrávat. A já snad ani neumím prohrávat. Z každé porážky jsem dlouho špatný, špatně spím, stále si to rozebírám. A jak jsem řekl, já tohle mužstvo detailně znám a pokud se dobře doplní a zůstane pospolu, má velkou sílu. Tohle mužstvo se tu tvoří dlouho, stále se doplňuje novými tvářemi a já cítím, že se tu vytváří silná parta. To je to nejdůležitější. Pokud máte 16 individualit, nedokážete nic. A vytvořit partu z kluků, kteří se vidí jen na tréninku a jeden o druhém nic neví, je hodně těžké. Já jsem ten trenér, který dokonce pokutuje kluky, když spolu nejdou po zápase na pivko. Prostě musejí se poznat a mít se rádi, zazpívat si spolu atd. Tahle vzájemná koheze je hrozně důležitá a já myslím, že kluci v tomto směru na sobě hodně zapracovali a byla by hrozná škoda, aby se tahle parta rozpadla.
Ať bude Vaše práce v Rumburku pokračovat nebo ne, prožil jste asi hezké trenérské období?
To určitě. Musím Rumburským moc poděkovat za to, že mi dali šanci zde trénovat. Jsem moc hrdý, že jsem mohl vést tenhle tým. Chci poděkovat všem klukům za to, že to se mnou táhli, dále svému realizačnímu týmu a všem divákům. Chci poděkovat i všem svým přátelům, kteří mě podporovali, ale i nepřátelům, kteří pomlouvají a škodí a tím mě vlastně motivují.
zdroj: http://www.fkrumburk.wz.cz
Soupiska postupujícího družstva
Pavel Hradiský, Martin Charvát, Vladimír Škvor, David Adamec, Marian Kern, Čeněk Kubík, František Kincl, Miloš Čížek, Jiří Votoček, Zdeněk Přibyl, Josef Mlejnek, Jiří Drobeček ml., Daniel Hermann, Jiří Mitruška, Vladimír Jindřich, Pavel Dragoun, Miroslav Eliáš, Petr Bílý · Lenka Haureljuková - vedoucí týmu, Zdeněk Heinzel - hlavní trenér, František Dužár - asistent trenéra, Petr Pilko - manager, Jaroslav Kabelka - masér
