autor:
-pd-
Není to tak dávno (rok 2002), kdy výsledek archeologického průzkumu na prostranství Lužického náměstí v Rumburku promluvil silně do stojatých vod zažitého pohledu na historický vývoj osídlení města Rumburk.
Připomeňme si, že nález pozůstatků několika typů objektů z různých časových horizontů zásadně poopravil názor na urbanistický vývoj současného centrálního prostoru města. Především bylo na základě nalezených reliktů doloženo osídlení města ve 2. polovině 13. století (doposud existovala pouze písemná zmínka z roku 1298). Hojnými nálezy zbytků strusky, potvrzujících kovářskou výrobu, bylo také jednoznačně určeno, že prostor náměstí býval původně okrajovou lokalitou městského osídlení.
V době ještě méně vzdálené (únor 2004) došlo k objevu, který tyto odhalené skutečnosti dále rozšiřuje.
Co se vlastně přihodilo?
Když se v listopadu roku 2002 prodával objekt č.p. 839, situovaný na rohu ulic tř. 9. května a Nerudova Pivovaru Svijany, znali všichni zúčastnění tento objekt jako prodejnu domácích potřeb, sídlo opravny obuvi. Případně z dřívějších dob jako obecní byty, přechodně sídlo bytového podniku, ještě dříve restaurace "Město Drážďany" a městské vězení přilehlého objektu zámku, za jeho využívání coby soudní budovy. Nový vlastník se pustil do stavebních úprav, kterými bude vybudováno restaurační zařízení pro prezentaci jim vyráběného pivního moku. V rámci výkonu státního stavebního dohledu, z hlediska státní památkové péče, v průběhu stavebních prací došlo k odhalení nálezové situace, která byla konzultována s detašovaným pracovištěm Národního památkového ústavu v České Lípě, které má na starosti archeologický dohled v našem regionu. Bylo vyvoláno jednání se zástupci investora, který vyšel pracovníkům Památkového ústavu neobvykle vstříc a po vzájemné dohodě byl zahájen stavebně historický průzkum uvedeného objektu, jehož výsledek byl více než zajímavý. Přízemí, které je dnes v důsledku postupného navyšování okolního terénu polozahloubeným suterénem, vymezuje stavbu s jednoznačnými prvky středověké architektury (kamenné klenby do prkenného šalování, gotickorenesanční portály).
I přes novodobé úpravy představuje uvedený objekt, včetně celého areálu zámku a pivovaru, v současnosti doloženou nejstarší dochovanou zástavbu, která předchází jak stavbu farního kostela Sv. Bartoloměje, tak i nesmírně cenný komplex kapucínského kláštera s loretánskou kaplí. Ve své dochované hmotové dispozici polozahloubeného suterénu, který stále představuje ucelený gotickorenesanční objekt s jasným slohovým výrazem, přesahuje objekt svým významem hranice města Rumburk a zařazuje se do řady významných dokladů historie celého regionu severní části Ústeckého kraje. Ještě jednou by bylo vhodné vyzdvihnout vstřícný přístup investora a současného vlastníka stavby Pivovaru Svijany, který často chybí i vlastníkům, již prohlášených kulturních památek. Potěšující je i přístup jmenovaného k výsledkům průzkumu, kdy projevil ochotu prezentovat, v rámci budované provozovny, některé prvky tohoto architektonicky významného celku v co největší míře (pochopitelně vzhledem k provozním požadavkům objektu).
Poděkování přísluší i pracovníkům detašovaného pracoviště NPÚ v České Lípě, které vedl PhDr. František Gabriel, za provedení stavebněhistorického průzkumu i za situace nevyjasněného financování nákladů s průzkumem spojených.
Na závěr nezbývá nic jiného než si přát, aby cesta k záchraně a prezentaci celého hodnotného komplexu zámku s pivovarem a dalšími objekty, nezůstala stát v půli cesty.
