autor:
gdo
Dramatické ráno 10. února zažil majitel řeznictví v ulici 2. polské armády Vojtěch Patkolo a jeho zaměstnanci. Za bílého dne do jejich prodejny vnikl zadním vchodem lupič a z kanceláře odcizil finanční hotovost, mobilní telefon, dvě peněženky, notes s telefonními čísly, a to vše za 10.400,- Kč.
"Bylo krátce po osmé hodině ráno, děvčata obsluhovala na krámě a já jsem šel uklízet chodník od sněhu," vypráví Vojtěch Patkolo. "Nechal jsem si pootevřené zadní dveře a ani jsem si nevšiml, že mi do nich někdo vlezl. Teprve při návratu jsem se v chodbě srazil s podivným chlápkem. Zeptal jsem se ho, co tady chce, ten ale neodpověděl a rovnou začal utíkat. Hned mi bylo všechno jasné, a tak jsem se rozběhl za ním."
Honička skončila o několik minut později ve vestibulu městského úřadu, kde zloděj hledal útočiště. Tam ho ale dopadla těžká ruka řezníkova. "Dotáhl jsem ho k sobě do kanceláře, hodil ho do křesla a zavolal na něj policii. Kluk seděl a ani nedutal a měl pěkně nahnáno. Takový střízlík, takové tintítko to byl. Ale krade jako straka!" rozčiluje se pan Patkolo.
Přesto může mluvit o štěstí, a to nejen proto, že zloděje dopadl. "Když jsem ho táhl k sobě do kanceláře, všiml jsem si, že se snaží něco nahmatat v zadní kapse u kalhot. Docela jsem měl strach, že na mě vytáhne bouchačku, a tak jsem mu bránil v tom, aby si do kapsy dosáhl. Až později jsem se dozvěděl, že v ní měl nůž a že ho již jednou neváhal při zadržení použít proti člověku. Měl jsem štěstí, že mi nic neudělal," vzpomíná majitel řeznictví.
Přivolaná policie byla na místě během dvou minut a hned si toho, pro ně ne neznámého 20letého rumburáka, odvezla a ukradené věci byly vráceny původním majitelům. Poté pachateli vyšetřovatel sdělil obvinění z trestného činu krádeže.
"Z toho, co jsem se o něm dozvěděl, tak už toho prý má na kontě víc. Dokonce byl prý údajně v říjnu propuštěný z kriminálu, ale jak je vidět, moc se tam nenapravil," posteskl si majitel řeznictví a vzápětí s úsměvem dodává: "Musel jsem se hodně držet, abych mu jednu nevrazil. Bál jsem se, že bych ho vzteky umlátil. To víte, jako řezník mám v ruce pořádnou páru a takový prevít si pořádný výprask přeci jen zaslouží. Ale příště už si nic takového líbit nenechám a svůj majetek si budu bránit zuby nehty!"
