autor:
Mgr. Tomáš Lígr
ředitelkou Městské knihovny Rumburk
Hned první otázkou se budu "opičit" po moderátorech některých televizních soutěží. Mohla byste se, prosím, čtenářům ve stručnosti představit?
Rozhodně raději pracuji než mluvím, ačkoli musím přiznat, že upovídanost mi není cizí a mnoho lidí to také o mně ví. (pozn. aut. - Paní ředitelka skutečně upovídaná je, ale jednoznačně je třeba zdůraznit, že se jedná o upovídanost konstruktivní a naprosto věcnou.)
Pocházím ze Šluknova a v Rumburku jsem od roku 1992. Mezi mé koníčky a zároveň prostředky k relaxaci patří samozřejmě četba, dále pak šachy, příroda a cestování. Nejvíce mě uchvátily švýcarské Alpy a Tatry znám téměř nazpaměť. Kdybych se měla vyjádřit ke svým vlastnostem, tak bych o sobě řekla, že jsem sebekritická a zdravě hrdá na svoji cílevědomost. Snad žádný úkol pro mě není nesplnitelný, protože moje životní krédo zní, že pokud člověk opravdu chce, tak úspěšně zvládne a překoná vše. A i když se člověk nemůže zcela zavděčit všem, snažíme většině lidí vyjít vstříc. Jsou pouze dvě vlastnosti, které mě na člověku opravdu vadí: netaktnost a pak závist, která dokáže neskonale ublížit.
Jak jste se vlastně dostala ke knihovnictví a vůbec k práci s knihami?
Od dětství jsem měla velmi kladný vztah ke knihám. Každou knížku jsem doslova hltala. O Vánocích u nás nesměly mezi dárky knihy chybět. Jen co jsem dočetla svoje, okamžitě jsem sáhla po knihách ostatních členů rodiny. Mnoho času jsem strávila ve šluknovské knihovně (tenkrát ještě v prostorách zámku), kde na mě velice kladně zapůsobil výborný pedagog p. Konečný. Knihovnictví jsem vystudovala dálkově v Praze. Musím se přiznat, že některé předměty, paradoxně ty pro knihovníka nejzákladnější, jako "Bibliografie" nebo "Vědecké informace", mi přišly naprosto nezáživné. Ale to víte, komunistické školství, knihovnictví v SSSR... Naopak mě ale velmi zaujal předmět "Dějiny umění". Abych to však shrnula. Vystudovat knihovnictví bylo vždy mojí prioritou. Splnil se mi životní sen a v oboru pracuji již 20 let.
Která kniha vás v životě nejvíce ovlivnila a je pro vás dodnes inspirující?
Nemohu říci, že by mě ovlivnila pouze jedna kniha. Mě obohacuje četba celkově. V mládí jsem inklinovala k historickým románům A. Jiráska a Z. Wintera. V pozdější době jsem s oblibou četla romány J. Loutkové. Ovšem nejvíce miluji cestopisy, vlastní zážitky a postřehy cestovatelů, národopisnou a přírodovědnou četbu o životě v různých, pokud možno exotických končinách světa (Afrika, Antarktida, Aljaška). Z poezie si ráda přečtu verše J. Seiferta. Soudobá moderní próza a poezie mě příliš neoslovuje.
Když se řekne "komerčnost" či "braková literatura", co vám přijde na mysl?
V současné době se tyto pojmy obtížně definují. Tzv. komerční a brakovou literaturu ráda nemám, ovšem chci zdůraznit, že pojetí kultury je zcela subjektivní a individuální záležitostí. Každý jedinec má právo rozhodnout se pro ten či onen druh četby. Samozřejmě žijeme ve světě určitých norem, ale nikdo nemá sebemenší právo "shora" někomu striktně nařizovat a rozkazovat, co se musí číst.
Jaké změny a novinky v dohledné době rumburská knihovna pro své čtenáře připravuje?
V první řadě jsme začali společně s knihovnami ve Varnsdorfu a Seifhennersdorfu pracovat na katalogu regionální literatury a regionálního tisku. Do projektu budou zahrnuty i muzejní fondy, popř. soukromé sbírky a písemnosti škol. Fond rumburského muzea zahrnuje kroniky, pamětní sbírky, písemnosti spolků apod. z let 1850 až 1935 a vydání Rumburských novin za roky 1895 - 1941. Rumburská knihovna má v současnosti v elektronické databázi 300 knih (vydaných po roce 1945) a 15 titulů periodik. Veškeré písemnosti a dokumenty nebudou soustředěny pouze v jedné ze zmíněných institucí, ale čtenář bude mít možnost zjistit, kde se jím požadovaný materiál nachází.
Dále bych ráda upozornila na skutečnost, že hudební oddělení nabízí služby pro nevidomé a slabozraké spoluobčany. Zvukové knihy lze zapůjčit i absenčně. Doufáme, že se nám tyto služby v brzké době podaří rozšířit do celého Šluknovského výběžku. V hudebním oddělení také došlo ke změnám v souvislosti s nařízeními ohledně autorských práv. Zájemce si bude moci hudební nosič absenčně zapůjčit až po 9 měsících od jeho nákupu (původní lhůta byla po 3 měsících). Letos máme v plánu vydat sborník k desetiletému výročí přestěhování rumburské knihovny do prostor bývalého kapucínského kláštera. A konečně bychom rádi více spolupracovali s mateřskými školami. Dnešní děti jsou velice bystré a moc by nás potěšilo, vzbudit v nich zájem o knihy dříve, než se zkazí např. počítačovými hrami.
Co v současnosti rumburskou knihovnu nejvíce trápí?
Určitě nebude žádným překvapením, když řeknu, že je to nedostatek financí, ostatně jako u všech knihoven v republice. Jen pro ilustraci: roční provoz se vším všudy vychází zhruba na 2.800.000 Kč, z toho na knihovní fondy vydáme 450.000 Kč. a např. hudební oddělení je povinno odevzdat 40 % zisku Intergramu. Dalším problémem jsou množící se krádeže knih a zvýšený počet tzv. restařů (lidé, kteří si zapůjčí knihy a nevrací je). Takové čtenáře samozřejmě máme v evidenci a již jednáme s právníkem o dalším postupu, jak z nich tyto pohledávky vymáhat. A ještě ke krádežím - zaměstnankyně knihovny nemohou ještě navíc ke své práci kontrolovat bezcharakterní zloděje. Vážně tedy uvažujeme o zakoupení bezpečnostního zařízení do oddělení pro dospělé a na tomto místě se vlastně dostáváme zpět na začátek: k problémům s financemi.
Odkud získáváte informace o nových knihách a podle jakého kritéria se rozhodujete při nákupu novinek?
Časopis "Nové knihy" již není stěžejním vodítkem. Hlavním zdrojem je internet (tzv. "Knihservis", který nám 2x denně zasílá nabídku nových knih; velmi praktické je, že se ke knize přidává anotace, poznámky o formátu, grafice, druhu vazby atd.). Dále úzce spolupracujeme s některými nakladatelstvími. Knihy nakupujeme pouze s rabatem (pohybuje se v rozmezí 10 až 35 %). Někdy jdu sama do knihkupectví a zvažuji, zda bych tu či onu pro rumburskou knihovnu ráda získala. Co se týče výběru knih, jednoznačně se řídíme požadavky čtenářů. V roce 2003 jsme zakoupili zhruba 2000 knih, z toho 868 beletristických titulů a 716 naučných knih. V oddělení pro dospělé připadá 36 % na odbornou literaturu a 43 % na literaturu krásnou; v dětském oddělení tvoří beletrie 13 % a naučné knihy 7 %.
Pro náročnější čtenáře slouží kromě internetu meziknihovní výpůjční služba. Lze si samozřejmě objednat i knihy ze zahraniční, ovšem v tomto případě je procedura komplikovanější, protože žádost musí jít přes Národní knihovnu v Praze. Ač je to k nevíře, rumburská knihovna více jiným knihovnám knihy zapůjčuje, než o ně sama žádá. Jsem moc potěšená, že i menší knihovna, jako ta naše rumburská, se úspěšně zapojuje do celorepublikové sítě knihoven. Doufám, že tomu tak zůstane i nadále."
