autor:
B. Ledvinková
Není to tak dlouho, kdy jsem zaznamenala ve vysílání rozhlasu Sever Ústí n. L. zajímavou informaci. Jeden ze zaměstnanců společnosti Severočeská vodárenská, a.s. si jen tak, zřejmě "omylem", převedl z účtu zaměstnavatele cca 60 milionů na svůj soukromý účet a management 40 milionů na své osobní kapitálové životní pojištění na účet pojišťovny. ("Chytrý chlapec, myslí na stáří. A že by se mu tato uložená "hromádka" za pár let slušně rozrostla!" pomyslí si jeden). Představte si ale, že nikomu těch l00 milionů nechybělo! Zřejmě je to pro podnik zcela zanedbatelná částka! Krádež praskla úplně náhodou při kontrole docela něčeho jiného. Redaktorka rozhlasu se obrátila na ředitele SVS s dotazem, zda přesto budou zdražovat vodu, když mají tolik peněz, že nepostrádali ani l00 milionů, které se jim navíc teď vrátí? Pan ředitel tak krásně blekotal, že ty peníze jsou jiné peníze, no prostě jiné, ale nedovedl vysvětlit jaké. Redaktorka se nedala a znovu se ptala, bude-li podnik zdražovat. Odpověď asi šokovala každého, kdo ji slyšel, protože obsahovala zhruba tuto větu: "Zdražovat musíme, protože to zákony dovolují!" Škoda, že nám, zákazníkům, zákony dovolují jenom platit a platit a držet hubu.
