autor:
zb
Rumburský městský znak oslavil v nedávno minulém předvánočním čase své 416 narozeniny. Věnoval jej, jak známo, Rumburku císař Rudolf II. dne 17. prosince 1587. Svého radu a vicekancléře koruny České, milého a věrného Jiřího Mühla ze Střelic, na Tolštejně a Rumburku, který o znak žádal, měl císař patrně ve velké oblibě. Nejen proto, že jej velmi lichotivě nazývá, ale i jak císař ve svém dopise píše: "... pamětliví věrných, užitečných a prospěšných služeb, které prokázal Nám i Našim předkům, milovaným pánům a otcům, dřívějším císařům Ferdinandovi a Maxmiliánovi blahé a zbožné paměti, mnohým a rozmanitým způsobem, obzvláště věrnou pílí, která našla Našeho zvlášť milostivého zalíbení a kteréžto skutky ještě dnes činí a v budoucnosti spolu se svými dědici bude činiti, může a má činiti Nám, Našim dědicům a budoucím králům koruny České."
Slova jistě pro pána ze Střelic potěšující. Právě tak i to, že císař jeho prosbě vyhověl, potvrdil všechna předešlá městská práva a ještě přidal dva koňské a dva dobytčí trhy.
K tomu dále píše: "Po zralém uvážení, uradivší se a s plným vědomím obnovili jsme a potvrdili z české královské moci jmenovanému městečku Rumburku jeho výroční a týdenní trhy, také posvícení, pokud jim po právu patří, co dostatečně prokázali, aby také Náš rada a vicekancléř Království českého cítil tím více Naši zvláštní milost vůči němu a jeho poddaným obyvatelům a celé obce města Rumburku a aby jí pociťovali s úspěchem při práci".
Mimo městský znak a zmíněné trhy věnoval císař městu městskou pečeť. K tomuto opět cituji z císařova dopisu: "Dále je obdarujeme přízní, aby na věčné časy všechny otevřené a zavřené dopisy a smlouvy, které budou vyhotovovat městskou pečetí jménem svým a jménem obce, ať je to cokoliv, pečetili červeným voskem. Také má být považována za autentickou pouze tato pečeť na věčné časy na všech dopisech a listinách, pod kterými je připojena se ctí a právem, aby byly důvěryhodné, aby měly listiny a dopisy svou důstojnost a pravomoc."
Pro celé město bylo nejen potěšitelné, ale i důležité císařovo přání a ustanovení: "Chceme, aby zmíněné městečko Rumburk se všemi svými obyvateli a celou obcí klidně užívalo svých práv, soudnictví, svobod pro toto Naše potvrzení".
Všem ostatním poddaným všech svých zemí poručil císař, aby Rumburk a jeho obyvatelé v právech, privilegiích a svobodách nerušili. Kdo by tak činil, tomu pohrozil trestem a nemilostí.
autor: zb
Rumburský městský znak oslavil v nedávno minulém předvánočním čase své 416 narozeniny. Věnoval jej, jak známo, Rumburku císař Rudolf II. dne 17. prosince 1587. Svého radu a vicekancléře koruny České, milého a věrného Jiřího Mühla ze Střelic, na Tolštejně a Rumburku, který o znak žádal, měl císař patrně ve velké oblibě. Nejen proto, že jej velmi lichotivě nazývá, ale i jak císař ve svém dopise píše: "... pamětliví věrných, užitečných a prospěšných služeb, které prokázal Nám i Našim předkům, milovaným pánům a otcům, dřívějším císařům Ferdinandovi a Maxmiliánovi blahé a zbožné paměti, mnohým a rozmanitým způsobem, obzvláště věrnou pílí, která našla Našeho zvlášť milostivého zalíbení a kteréžto skutky ještě dnes činí a v budoucnosti spolu se svými dědici bude činiti, může a má činiti Nám, Našim dědicům a budoucím králům koruny České."
Slova jistě pro pána ze Střelic potěšující. Právě tak i to, že císař jeho prosbě vyhověl, potvrdil všechna předešlá městská práva a ještě přidal dva koňské a dva dobytčí trhy.
K tomu dále píše: "Po zralém uvážení, uradivší se a s plným vědomím obnovili jsme a potvrdili z české královské moci jmenovanému městečku Rumburku jeho výroční a týdenní trhy, také posvícení, pokud jim po právu patří, co dostatečně prokázali, aby také Náš rada a vicekancléř Království českého cítil tím více Naši zvláštní milost vůči němu a jeho poddaným obyvatelům a celé obce města Rumburku a aby jí pociťovali s úspěchem při práci".
Mimo městský znak a zmíněné trhy věnoval císař městu městskou pečeť. K tomuto opět cituji z císařova dopisu: "Dále je obdarujeme přízní, aby na věčné časy všechny otevřené a zavřené dopisy a smlouvy, které budou vyhotovovat městskou pečetí jménem svým a jménem obce, ať je to cokoliv, pečetili červeným voskem. Také má být považována za autentickou pouze tato pečeť na věčné časy na všech dopisech a listinách, pod kterými je připojena se ctí a právem, aby byly důvěryhodné, aby měly listiny a dopisy svou důstojnost a pravomoc."
Pro celé město bylo nejen potěšitelné, ale i důležité císařovo přání a ustanovení: "Chceme, aby zmíněné městečko Rumburk se všemi svými obyvateli a celou obcí klidně užívalo svých práv, soudnictví, svobod pro toto Naše potvrzení".
Všem ostatním poddaným všech svých zemí poručil císař, aby Rumburk a jeho obyvatelé v právech, privilegiích a svobodách nerušili. Kdo by tak činil, tomu pohrozil trestem a nemilostí.