autor:
-ES-
Pryč jsou časy, kdy ponocný zvěstoval svým rohem půlnoc, aby mohla být slavnostně zahájena půlnoční mše a na svět vítáno božské děťátko. Moderní doba odvála z našeho života již mnohé lidové obyčeje, čímž zmizelo kouzlo a mystické zanícení, které dříve svátky provázelo. Samozřejmě, některé tradice přetrvávají, ale mají nový háv a celá naše znalost světa dává všemu realističtější podobu, ať se tomu bráníme sebevíce.
Jistě se dnes nenajde odvážlivec, který by se na Štědrý večer vypravil hledat poklad na Špičák, ač podle místních pověstí je tam ukrytý dodnes. Také nedáváme za okno sůl pro Meluzínu a její ratolesti, když jim mouku nemůžeme ve většině domácností hodit do kamen. Stejně tak nedáváme nakrojený bochník pod ubrus pro nebeské hosty. Zkrátka, některé obyčeje jsou již téměř zapomenuty. Zůstáváme věrni trhání barborek, pouštění lodiček, lití olova, stavění betlémů...
Trhání barborek má i některé méně známé stránky. Třešňová kvítka jsou symbolem neposkvrněného početí Panny Marie a třešně samotné jsou symbolem rajských plodů z Edenu, odkud je na zem tajně odnesla Eva v mošničce. Rozkvetlá větvička neprozrazuje jen dívce, zda se do roka provdá, ale o půlnoční mši dává dívce magickou moc vidět kolem sebe čarodějnice. Aby mohla být barborka použita pro bílou magii, musí být uříznuta z třešně staré více jak deset let v okamžiku, kdy se větve dotkne první sluneční paprsek.
Také kupování jmelí přetrvalo. Jmelí ztělesňuje živoucího ducha a je pravým symbolem života. Latinský název jmelí je viscum - lepidlo. Protože prý jeho lepivé plody dokáží udržet svazek mezi osobami opačného pohlaví. Pod jmelím není dovolenou pouze se beztrestně líbat, ale kdo zavěsí na Štědrý den za prvního ranního kuropění nad stůl jmelí, splní se mu tajné přání, když jej zašeptá do plamene první zapálené svíčky stromečku. Z větve jmelí, které kdysi bývalo mohutným stromem, byla vyřezána Josefem kolébka pro Ježíška. Protože ze stejného stromu byl zhotoven i kříž, jmelí mělo zvolit, zda se vydá cestou dobra nebo zla. Protože se vydalo cestou dobra, ze zármutku a žalu nad Ježíšovým ukřižováním, seschlo jmelí do malých keříků parazitujících na stromech, aniž by hostitele zahubily. Dodnes platí, že čím více má jmelí kuliček, tím více štěstí se člověk dočká v následujícím roce.
Protože dnes nemají všichni možnost z prostorových důvodů postavit si doma velký betlém, je dobré využít příležitosti k návštěvě muzejní výstavy. Výstava je otevřena 19.12., 20.12., 21.12., 27.12., 28.12., pozor i v pondělí 29.12., 31.12.2003 a 2.- 4.1.2004. Poté pravidelně od středy do neděle do 1. února 2004, vždy od 9.00 do 15.00 hod. Přejeme za naše muzeum krásné a poetické svátky, do nového roku především zdraví a spokojenost. Těšíme se na Vaši návštěvu.
