... mají dnes rumburští hasiči. Ale ne vždy tomu bylo tak. Vraťme se tedy trochu do historie, a to o celých 145 let zpět.
- Píše se rok 1858, v našem městě je starostou Vojtěch Eyssert a císař pán František Josef I. se chystá oslavit své narozeniny. Tento den bude slavným nejenom pro císaře pána, ale i pro občany města. Léta Páně 18. srpnového dne se totiž poprvé představí ostatním pompiéři (z francouzského "pompier" - požárník, hasič). Velkou zásluhu na jejich vzniku (založení) nesou českokameničtí hasiči, kteří radou i pomocí přispěli k výcviku a organizaci v prvopočátcích hasičského rumburského sboru. Skupinka sestávala ze 13 odvážných mužů - štajgrů (čili lezců), kteří se do bojů s ohni vrhali pouze s žebříky a protipožárními háky oblečeni v šedivé uniformy (kalhoty a kazajka). Velkou vymožeností techniky se stala přenosná stříkačka, jenž v roce 1865, tedy o celých dlouhých 7 let později, rozšířila vybavení pro zápas s plameny. Dvůr hospody U Drážďan na hlavní třídě (dnes bývalá prodejna kuchyňských potřeb) poskytoval dostatečný prostor pro výcvik mužstva. Nikoliv však pro toliko rozdílné názory části členstva, která pro vzniklé spory odešla. V Muckově hospodě na dnešní Jiříkovské našla místo nejenom na cvičení, ale i na výstavbu cvičných objektů. A byl to opět moudrý starosta Eyssert, který se vydal na nesnadnou cestou ve snaze urovnat znesvářené skupiny pompiérů. Jeho úsilí nepřišlo vniveč a rozbouřené emoce se podařilo uklidnit a 14. září Léta Páně 1862 se oba spolky znovu sjednotily. O dva roky později byly vytvořeny 70členné tělovýchovné hasičské rezervy, které měly své pevně určené úkoly - obsluha přístrojů, udržování přívodu vody a samotná pomoc pompiérům při krocení ohně. Sečteno a podtrženo se po provedené reorganizaci v roce 1867 této všeobecně prospěšné činnosti věnovalo více jak jedno sto členů. První kůlna na stříkačky byla postavena na Dobrovského náměstí, zřízení vodovodu v roce 1886 umožnilo odběr vody z hydrantů a 18metrový žebřík byl součástí výbavy od roku 1891. V mezidobí let 1858 až 1919 bylo zaznamenáno 301 výjezdů sboru k požáru a 9 zásahů při velké vodě a ledových příkrovech (stržích).
- Z podnětu sboru započala výstavba tělocvičny, hasiči se výrazně zapsali do společenského života města, ať už to byla pomoc při udržování pořádku při různých událostech nebo vlastní aktivita při pořádání hasičských plesů a bálů. Dnešní Lužické náměstí se roku 1908 stalo svědkem velkolepých oslav 50. výročí založení sboru. Ke slavnostnímu pochodu nastoupilo celkem 57 jednotek z okolních sborů a do kroku vyhrávalo 10 hudeb. Podle odhadu se na jednom místě ve stejnou dobu sešly více než dvě tisícovky hasičů. V průběhu první světové války se ke svým blízkých nevrátilo 11 členů sboru, kteří v ní položili své životy. Obliba, vážnost a prestiž sboru byla natolik významná, že být součástí takového celku bylo ctí. Proto se podařilo v roce 1922 zaznamenat následující stavy členské základy: 145 aktivních členů a 21 členů rezervy. Tyto počty se v letech pozdějších prozatím nepovedlo překonat!
- Od roku 1928 do konce druhé světové války nebyly dochovány žádné listiny ani písemné zmínky. Tak jak kolísal život mezi světovými válkami i ve válce samotné, houpal se i počet členů sboru. Z příjemného čísla dosahujícího půldruhou stovku členů zůstalo jen 26 hasičů. Bylo smutné zjištění, že výjezdová jednotka čítá pouze 8 členů schopných přímé účasti při zásahu. Dva muži byl nejnižší počet hasičů, který vyjel ke zdolávání požáru!
- V dobré se vše začalo obracet v letech 1950 až 1956. Po osvobození byl rumburský požární sbor nejsilnější a zaznamenával nejvíce výjezdů po celém území šluknovského výběžku. Úspěchy se také dostavily v požárním sportu. Družstva mužů, ale také žen, podávala dlouhodobě kvalitní výkony. Zastoupení a dobré umístění jsme v osmdesátých letech vybojovali také v národním kole v kategorii družstva mužů. Činnost organizace běžela jako na drátkách, a proto není divu, že v roce 1978 byla vyhodnocena jako jedna z nejlepších na děčínském okrese.
- A v tento okamžik už na vrátka poklepává současnost, která dozajista není Vám spoluobčanům a možná i návštěvníkům města tak docela neznámá. Prvořadou vždy byla a nadále i zůstane snaha o záchranu lidských životů, zvířat a majetku a s tím i spojená každoročně stoupající výjezdová činnost. Pro ilustraci uveďme, že v roce 2002 se pořadové číslo vyšplhalo na 258 výjezdů a k 30.10.2003 je již zaznamenáno 199 zásahů. Žádost o pomoc v nouzi se neodmítá, a proto výjezdová jednotka o počtu 37 dobrovolných hasičů zasahuje nejenom při požárech, dopravních nehodách, technických a technologických zásazích, živelných katastrofách a jiných událostech, ale také při otvírání zabouchnutých dveří bytů či při přemlouvání vyděšených koťat k návratům z koruny stromu do náručí majitelů.
- Kromě požárních hlídek na plesech, divadelních a koncertních představeních byla znovu obnovena tradice pořádání oblíbených hasičských bálů. Pořadatelské služby, které zajišťují naši členové, jsou žádány při různých akcích sportovního (např. Tour de Zeleňák, Pahorkáč, Peklo severu, Tour de Feminy) nebo společenského (rockový maratón Čtverec, Pivní slavnosti) charakteru. Pravidelně se opakující akce mají stále dost příznivců a diváků. Starosti s jejich pořádáním nám pak vynahradí rozesmáté dětské oči a přízeň přihlížejících. Za všechny jmenujme - novoroční cachtání mladých hasičů v rumburském bazénu, ukázky hasičské práce spojené s dětským odpolednem na Lužickém a Dobrovského náměstí, Dny mužů, cyklistické vyjížďky po příhraničních hasičských stanicích, letní tábory pro mladé hasiče, Mikulášské nadílky a předsilvestrovský karneval na ledové ploše.
- Další aktivitou je požární sport, kterého se v rámci soutěže Florián Cup pravidelně zúčastňuje družstvo mužů, do celoroční hry Plamen jsou přihlášena dvě družstva mladých hasičů v kategorii mladší a starší žáci. Množství hodin je odpracováno při údržbě výzbroje a výstroje, na budově hasičské zbrojnice, při jarních brigádách, při napouštění a čištění bazénů, čerpání vody... Otevřená vrata garáží hasičské zbrojnice spolehlivě přitahují návštěvníky z mateřských a základních škol. A tak jsou exkursím ukazovány prostory, technika a vozový park, jsou vyprávěny zajímavé události a zodpovídány mnohdy všetečné a zvídavé dětské otázky. Toto zdaleka stále ještě není konečný výčet činností, který má dnes 56členný (46 mužů a 10 žen) sbor "na svědomí". S vědomím, že své nástupce si je třeba připravovat již od útlého věku, působí při SDH Rumburku 23členný kolektiv mladých hasičů.
- U příležitosti letošních oslav 145. výročí založení sboru se dne 25. října v prostorách restaurace Modrá hvězda konal společenský večer. Bylo nám ctí uvítat mezi námi bývalé členy sboru, starostu Okresního sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, místostarostu města Rumburk, současné členy, další hosty z okolních sborů šluknovského výběžku i zástupce ze spolupracujícího sboru ze Seifhennersdorfu a další milé hosty. V závěru oficiální části byly předány medaile Za věrnost (10, 20, 30, 40 a 50 let působení v řadách sboru), medaile Za příkladnou práci, medaile Za zásluhy, medaile Za záchranu lidského života a Odznak sv. Floriána. Byla vyřčena slova uznání a díků bývalým i současným členům sboru, jejich rodinným i životním partnerům za podporu a velkou toleranci a také přání do dalších let. Jak úspěšné budou následující roky ukáže čas. V každém případě sbor dobrovolných hasičů má za sebou úctyhodnou minulost, aktivní přítomnost a dozajista nadějnou budoucnost.
Z materiálů SDH, kronik a vyprávění sepsala NT.
