autor:
Gabriela Doušová
Uplynulo jen několik týdnů od omezení provozu Lékařských služeb první pomoci a obyvatelé Šluknovského výběžku stojí před novým problémem, tentokrát před rušením zubních pohotovostí v tomto regionu. Od 1. července 2003 by měli s akutními zubními bolestmi hledat pomoc v Děčíně.
Tento stav se pokusili zvrátit zubní lékaři, kteří slouží pohotovostní službu v Rumburku a Varnsdorfu. Jsou ochotni dál zajišťovat pohotovost na své náklady s tím, že finanční rozdíly by jim doplatila jednotlivá města ze svých rozpočtů. Zubaři požadovali za každého obyvatele 1,80 Kč na rok, což je oproti požadavku lékařů sloužících LSPP ve Velkém Šenově pakatel, jelikož ti požadují desetkrát tolik.
Stomatologové s tímto plánem seznámili starosty na jejich březnovém zasedání, ale nesetkali se s pochopením. Starostové, kteří jen několik dní předtím zaplatili ze svých rozpočtů nemalé částky na provoz obou stanovišť LSPP, nechtěli o dalším placení ani slyšet. "Nemáme kde na to brát, naše rozpočty jsou napnuté," byl jejich nejčastější argument. Ale zazníval i ten, který má daleko větší váhu: "Obce nemohou suplovat povinnost státu. A stát musí zajistit dostatečnou zdravotní péči občanům i v pohotovostních hodinách." Nutno dodat, že stát svou povinnost splnil, když zajistil od 1.7.2003 pohotovost v Děčíně. Bohužel, to nemění nic na tom, že pro mnoho lidí ze Šluknovského výběžku je dostupnost tohoto města, zvláště o víkendech, nemožná. Z tohoto pohledu se aktivita zubních lékařů v Rumburku a Varnsdorfu jeví jako moudrá, i když ji mnozí považují za nadstandard a podle nich by k ní měli pacienti takto přistupovat.
"Nevím, proč by měli pacienti platit za lékařské výkony, které jim budou provedeny v rámci pohotovostní služby, když to lékařům proplatí pojišťovny. A ani nesouhlasím s tím, aby obce platily z rozpočtu lékařům to, co si již občané platí ze svých pojištění. Takto by občan za jednu službu zaplatil dvakrát. Nicméně souhlasím s tím, aby si pacienti za návštěvu u pohotovostního lékaře připláceli nějakou přiměřenou částku jako pohotovostní příplatek," vyjádřil se k tomuto problému senátor Zoser.
Bohužel tato možnost není zákonem podložená, a tak nezbývá než požádat o pomoc obce. Ale s dofinancováním lékařských pohotovostních služeb ať zubních, nebo lékařských, nesouhlasí například místostarosta Varnsdorfu Jiří Sucharda: "My jsme financovali nad-standardní část LSPP ve Varnsdorfu a stálo nás to nemalé finanční prostředky. Protože jsme se s ostatními obcemi neshodli na jejich příspěvku, LSPP u nás funguje jen v té době, jak ji hradí kraj, to znamená jen do 22. hodiny večer a kupodivu to zatím nikomu nechybí. Ti, kterým je opravdu špatně, si většinou dojdou na pohotovost do jejího uzavření a k těm, kteří to nemohou vydržet do rána, přijede RLP. Ostatní to zřejmě vydrží, protože jejich problém nevyžaduje takovou urgentní péči. Jsem přesvědčen, že obdobně se to týká i zubních pohotovostí, a nevidím důvod, proč bychom měli dotovat lékaře v jejich podnikání. Pokud chtějí na jedné straně vydělávat, měli by do toho jít i s rizikem jistých přijatelných ztrát a nechtít po obcích, aby za ně tyto, byť minimální ztráty, hradily."
Celý problém lékařských a zubních pohotovostí nyní leží na stole zdravotního rady Ústeckého kraje Bc. Petra Severy a o tom, jaká bude konečná podoba systému zdravotnických služeb na Šluknovsku, se tedy zatím rozhoduje. Konečné slovo ještě nepadlo...
autor: Gabriela Doušová
Uplynulo jen několik týdnů od omezení provozu Lékařských služeb první pomoci a obyvatelé Šluknovského výběžku stojí před novým problémem, tentokrát před rušením zubních pohotovostí v tomto regionu. Od 1. července 2003 by měli s akutními zubními bolestmi hledat pomoc v Děčíně.
Tento stav se pokusili zvrátit zubní lékaři, kteří slouží pohotovostní službu v Rumburku a Varnsdorfu. Jsou ochotni dál zajišťovat pohotovost na své náklady s tím, že finanční rozdíly by jim doplatila jednotlivá města ze svých rozpočtů. Zubaři požadovali za každého obyvatele 1,80 Kč na rok, což je oproti požadavku lékařů sloužících LSPP ve Velkém Šenově pakatel, jelikož ti požadují desetkrát tolik.
Stomatologové s tímto plánem seznámili starosty na jejich březnovém zasedání, ale nesetkali se s pochopením. Starostové, kteří jen několik dní předtím zaplatili ze svých rozpočtů nemalé částky na provoz obou stanovišť LSPP, nechtěli o dalším placení ani slyšet. "Nemáme kde na to brát, naše rozpočty jsou napnuté," byl jejich nejčastější argument. Ale zazníval i ten, který má daleko větší váhu: "Obce nemohou suplovat povinnost státu. A stát musí zajistit dostatečnou zdravotní péči občanům i v pohotovostních hodinách." Nutno dodat, že stát svou povinnost splnil, když zajistil od 1.7.2003 pohotovost v Děčíně. Bohužel, to nemění nic na tom, že pro mnoho lidí ze Šluknovského výběžku je dostupnost tohoto města, zvláště o víkendech, nemožná. Z tohoto pohledu se aktivita zubních lékařů v Rumburku a Varnsdorfu jeví jako moudrá, i když ji mnozí považují za nadstandard a podle nich by k ní měli pacienti takto přistupovat.
"Nevím, proč by měli pacienti platit za lékařské výkony, které jim budou provedeny v rámci pohotovostní služby, když to lékařům proplatí pojišťovny. A ani nesouhlasím s tím, aby obce platily z rozpočtu lékařům to, co si již občané platí ze svých pojištění. Takto by občan za jednu službu zaplatil dvakrát. Nicméně souhlasím s tím, aby si pacienti za návštěvu u pohotovostního lékaře připláceli nějakou přiměřenou částku jako pohotovostní příplatek," vyjádřil se k tomuto problému senátor Zoser.
Bohužel tato možnost není zákonem podložená, a tak nezbývá než požádat o pomoc obce. Ale s dofinancováním lékařských pohotovostních služeb ať zubních, nebo lékařských, nesouhlasí například místostarosta Varnsdorfu Jiří Sucharda: "My jsme financovali nad-standardní část LSPP ve Varnsdorfu a stálo nás to nemalé finanční prostředky. Protože jsme se s ostatními obcemi neshodli na jejich příspěvku, LSPP u nás funguje jen v té době, jak ji hradí kraj, to znamená jen do 22. hodiny večer a kupodivu to zatím nikomu nechybí. Ti, kterým je opravdu špatně, si většinou dojdou na pohotovost do jejího uzavření a k těm, kteří to nemohou vydržet do rána, přijede RLP. Ostatní to zřejmě vydrží, protože jejich problém nevyžaduje takovou urgentní péči. Jsem přesvědčen, že obdobně se to týká i zubních pohotovostí, a nevidím důvod, proč bychom měli dotovat lékaře v jejich podnikání. Pokud chtějí na jedné straně vydělávat, měli by do toho jít i s rizikem jistých přijatelných ztrát a nechtít po obcích, aby za ně tyto, byť minimální ztráty, hradily."
Celý problém lékařských a zubních pohotovostí nyní leží na stole zdravotního rady Ústeckého kraje Bc. Petra Severy a o tom, jaká bude konečná podoba systému zdravotnických služeb na Šluknovsku, se tedy zatím rozhoduje. Konečné slovo ještě nepadlo...