autor:
gdo
Na základě doporučení Krajské komise pro dopravu bylo pro Šluknovský výběžek z krajského rozpočtu vyhraženo 10 milionů korun na opravy silnic II. a III. třídy. Jednou z nejvíce postižených silnic je spoj mezi Rumburkem a Krásnou Lípou. Podle Jaroslava Tačnera, zástupce ředitele SUS Dubí, by všechny výtluky na této komunikaci měly být vyfrézovány, vyříznuty, vybouchány kladivem, zalepeny a zaválcovány. Tak by se docílilo kvalitních oprav, které by vydržely déle jak jednu zimní sezonu.
Ale skutečnost byla zcela jiná. Jestliže se dříve řidiči na této silnici vyhýbali dírám a výmolům, po opravách jim život komplikovaly nesčetné hrboly. O rovné a hladké silnici si mohli nechat jen zdát.
Místopředseda krajské komise pro dopravu Darek Šváb a starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart byli takovou opravou silnice rozzuřeni do běla a své rozhořčení okamžitě adresovali zástupci hejtmana Jaroslavu Foldynovi, do jehož kompetence opravy silnic spadají.
"Ten den, kdy mi starosta Linhart s krajským zastupitelem Švábem volali, jsem se na to přijel podívat a výsledkem mého zjištění byl hodinový vyhazov pro ředitele SUS Jelínka. Nedovolím, aby se něco takového ještě někdy opakovalo. Nebude se opakovat to, že se díry budou flikovat, že silnice budou bez krajnic a bez značení, že nikdo opravenou silnici nepřebere. Zjistili jsme, že silnice na Šluknovsku jsou vůbec nejhorší v celém Ústeckém kraji, a to se musí změnit," řekl Foldyna.
Takovým opravám, kdy se výtluk pouze "zamázne" asfaltem, se mezi silničáři lidově říká "letmá výsprava". Od minulého týdne se tak ale říká i Foldynovu personálnímu zákroku.
Kromě toho již před časem Foldyna udělal radikální krok ke zlepšení práce SUS (Správa a údržba silnic). Sloučil sedm okresních SUSek do jedné krajské. Tím zrušil sedm ředitelů i s ředitelstvími, 110 úřednických míst a ušetřil tak 23 milionů korun ročně.
O tom, že se řidičům ve výběžku blýská na lepší časy, svědčí koncepce rozvoje dopravní obslužnosti Šluknovského výběžku do roku 2030 a studie na opravy silnic do roku 2005. Na základě těchto materiálů, které jsou i nadále upravovány podle potřeb a požadavků místních samospráv, by všechny stavby silnic a jejich kvalitní opravy měly být řešeny koncepčně a systematicky a ne nahodile a bez rozmyslu.
Peněz sice není mnoho, ale v poměru s ostatním Ústeckem se do výběžku přesunuje velmi podstatná částka. "Musíme si uvědomit, že na celé Ústecko bylo vyhraženo na opravy silnic 87 milionů korun a z toho na Děčínsko 27 milionů," říká šéf krajské komise pro dopravu Robert Šatník a pokračuje: "a jen do výběžku jde 10 milionů. Už teď se na nás ostatní koukají skrz prsty, protože jsme si urvali co nejvíc. Ale je pravda, že to potřebujeme. Musíme vytvořit dopravní páteř z kvalitních komunikací, která by procházela od Děčína přes Rumburk, Varnsdorf a Šluknov až na hranice. A od ní potom odvíjet rekonstrukce a budování dalších komunikací."
Koncepční řešení dopravní obslužnosti a ne jen opravy požaduje Darek Šváb: "Z pohledu budoucího rozvoje Šluknovského výběžku vnímám jako strategickou a současně limitující obtížnou a nekvalitní dopravní dostupnost tohoto regionu s ostatními kraji (Ústecký a Liberecký). S Děčínskem nás spojuje málo kapacitní silnice č. 263 II. třídy, která je v úseku Rumburk - Česká Kamenice zcela nevyhovující a s Českolipskem pak pro Šluknovsko životně důležitá I/9, na které je krizový úsek mezi Podlužím a Svorem. Na stavu a dalším rozvoji těchto dvou silnic závisí budoucí rozvoj celého Šluknovského výběžku, zejména vývoj zaměstnanosti. Jsou to jediné dvě silnice, které nás spojují s Českou republikou. Podstatně lepší dopravní napojení máme dnes díky novému HCP Rumburk - Neugersdorf se SRN. Pro investory a turisty je velmi obtížné stávající silnice používat a raději se Šluknovsku vyhnou. Omezuje to tak nejen rozvoj průmyslu, ale i cestovního ruchu a logicky i rozvoj v celém regionu. Je třeba bezodkladně zahájit kroky směřující k přípravě investičních akcí na těchto dvou silničních tazích, které povedou k jejich "narovnání" a zkapacitnění . Je to práce na několik let (10 - 15 let), ale pokud ji nezačneme dělat dnes, doplatí na to budoucí generace na Šluknovsku."
Na tuto výzvu odpověděl Jaroslav Foldyna: "Nevidím problém v tom, abychom si sedli a dohodli se, co je prioritou tohoto kraje, co po nás chcete a jak my vám to můžeme zajistit. A když tohle budeme znát, tak pak už jen musíme lobovat na správných místech a dotáhnout to do konce."
Na základě tohoto a dalších jednání se bude v příštích týdnech konat pracovní seminář s pracovníky odboru dopravy Ústeckého kraje, zástupci hospodářské a agrární komory, s představiteli samospráv Šluknovska, vybranými krajskými zastupiteli a s Jaroslavem Foldynou. Zde by se měla začít připravovat konečná podoba koncepce rozvoje dopravní obslužnosti na Šluknovsku.
