"Nechceme nikomu nic brát,"

Publikováno: 24.4.2003 Autor: red
autor: gdo

"chceme jen rovné podmínky pro všechny děti,"

tvrdí trenéři florbalového klubu v Rumburku Žádost florbalového klubu o příspěvek města na jeho činnost a materiální vybavení ve výši necelých půl milionu korun vzbudil mezi lidmi velký ohlas. O příspěvku jednala rada a následně zastupitelé města, kteří žádost florbalistů zamítli. "Z článku v předminulých Rumburských novinách (informace o jednání zastupitelstva) mohli mít někteří nezasvěcení pocit, že chceme peníze z částky určené na granty pro všechny příspěvkové organizace. Ta činí 700 tisíc korun, a kdybychom z ní dostali půl milionu, na ostatní by moc toho nezbylo," tvrdí Jaroslav Šmejc, spoluzakladatel a trenér FbK v Rumburku. "My ale všem oddílům přejeme, aby jejich podmínky k činnosti byly přijatelné, aby neměly finanční a existenční problémy, jaké máme my. Nechceme nikomu nic brát, a proto jsme nežádali o příspěvek na činnost klubu z grantů města, ale z rozpočtu města, a to je velký rozdíl." Florbalový klub funguje v Rumburku již čtvrtým rokem. Za tuto dobu se Jaroslavu Šmejcovi a Milanu Kozákovi, zakladatelům klubu, podařilo získat více jak 50 dětí, vybudovat tři kvalitní týmy v obou žákovských a jedné juniorské kategorii a vychovat tři budoucí trenéry z řad juniorů (Petr Mahnel, Jiří Dočekal a Aleš Richtr). Ročně absolvují kolem dvaceti turnajů a florbalových soutěží. Zájem o tento sport je vidět nejen z počtu nově přihlášených dětí, ale i z jejich docházky a z nadšení, s jakým ke hře a k soutěžím přistupují. "Na našich hráčích je vidět touha vítězit, mají motivaci být stále lepší a my jim chceme vytvořit kvalitní a stejné podmínky pro trénink jako mají ostatní," vysvětluje J. Šmejc. Jenže podle trenérů právě podmínky pro tréninky nemají. "Zatím jsme trénovali v tělocvičně Základní školy U Nemocnice, ale ta je pro naše potřeby nevyhovující nejen kvalitou povrchu, ale i svými rozměry. A to už vůbec nemluvíme o tom, že do prostoru tělocvičny zasahují sloupy, které nám znemožňují hru. Jelikož je florbal halovým sportem, je nutné trénovat a hrát v jediné sportovní hale v Rumburku, a to Na koupališti. Bohužel pronájem haly v takové míře, jakou potřebujeme, nemůžeme finančně utáhnout. Proto jsme žádali město o pomoc." Do budoucna se chtějí florbalisté pokusit sami nějaké peníze získat, například pronájmem reklam na florbalových mantinelech, jejich půjčováním nebo pořádáním turnajů. Ročně by tak mohli získat okolo padesáti tisíc korun. "Nechceme jen sedět a čekat, až nám peníze spadnou do klína, ale v našem snažení potřebujeme pomoc," podotkl M. Kozák. Oba trenéři mají i další plány do budoucnosti. Kromě zkvalitňování svých týmů a výchovy dalších kádrů (zájem je i ze strany dívek) chtějí rozvíjet florbal nejen v Rumburku, ale i po celém Šluknovském výběžku řadou soutěží a turnajů. Je to sice mladý sport, ale je to sport budoucnosti. Mezi mladými lidmi a dětmi je velmi oblíben pro svou dynamičnost, podobnost hokeji, materiální dostupnost a podstatné také je, že pronikl velmi výrazně do škol. "Zájem o florbal je zřejmý, a proto se domníváme, že v dnešní době, kdy se stále častěji setkáváme s dětskou kriminalitou a drogovou závislostí, je finanční podpora mládežnického sportu tou nejúčinnější prevencí. Věříme tedy, že námi zvolení zástupci města pochopí smysl naší práce s dětmi a v konečném rozhodnutí činnost našeho klubu finančně i morálně podpoří," dodávají oba trenéři.