"Normální je odpady třídit"

Publikováno: 10.4.2003 Autor: red
autor: Pro EKO VDF

Jak je na tom Rumburk ve srovnání s okolím?

Občané města Rumburku v loňském roce vytřídili více jak 74 tisíc kilogramů recyklovatelného odpadu. Kterými druhy odpadu je toto číslo tvořeno jsme uvedli již ve druhém článku tohoto miniseriálu. Je to málo, nebo hodně? Uvážíme-li, že největší objem tvoří lehké obaly, plasty apod., jedná se opravdu o pořádnou hromadu odpadů. Chtěli bychom zdůraznit, že ani jediný kilogram vytříděného odpadu se z principu nesmí objevit na skládce. Tedy veškerý odpad je využit! Z pohledu porovnání vytříděného množství odpadů s okolními městy je Rumburk za Varnsdorfem a Českou Kamenicí na třetím místě, ale! Tento pohled není fér, jelikož samozřejmě srovnáváme města různé velikosti, s různým počtem obyvatel. Zde je tedy na místě hovořit o tzv. výtěžnosti třídění odpadů na občana, a ta výsledky zásadně změní. Z čelných míst výkonnostní tabulky se rázem dvě největší města výběžku octnou na 10., resp. 12. místě z dvaceti sledovaných, kde je obdobný systém svozu odpadu provozován. Výtěžnost třídění odpadů města Rumburku v loňském roce činila téměř sedm kg na jednoho občana za rok. Kdyby se do předmětného procesu zapojilo více domácností, mohla býti ona pomyslná hromada odpadů ještě větší. Velmi bychom si přáli, kdyby se Vaše město v letošním roce "přehouplo" přes hranici deseti kg a postupně aspirovalo na hodnoty nejlepších měst v republice, jejichž průměrná výtěžnost se pohybuje kolem patnácti kg. Že to jde (a abychom nechodili příliš daleko) mohou doložit Vaši sousedé - Jiříkov více jak 18 kg, Krásná Lípa více jak 20 kg na občana a rok. Ano, tyto výsledky jsou vynikající, je za nimi schována spousta práce lidí, kteří se o danou problematiku zajímají. Zásadní roli zde však sehrává školní mládež, která (dnes daleko vzdělanější) učí své rodiče měnit zažité postupy likvidace odpadů a společně s nimi odpady třídí. Proč se dnes více než jindy hovoří o odpadech, proč motivovat občany ke třídění? Tak samozřejmě souvislosti s životním prostředím jsou zřejmé a netřeba se dnes o nich rozepisovat - snad příště. Za pozornost však stojí ukazatel řekněme ekonomický. Zjednodušeně řečeno - čím více odpadů se vytřídí, tím méně odpadu putuje na skládku a tím méně se za skládku zaplatí. Aby tato teorie mohla platit a měla přímý vliv na kapsu občanů města, je nutné říci i to "BÉ". Třídění odpadů je proces daný zákonem. Systém - administrativně ekonomický (říkejme mu EKO KOM) se podílí na financování vlastního třídění odpadů, jinými slovy poskytuje odměnu obcím za vytříděné množství odpadu. Výše odměn má vzrůstající charakter a cílem systému financování je, předpokládejme, úplná úhrada segmentu odpadového hospodářství obcí - třídění odpadů. Pro Vaši informaci, systém EKO KOM není vázán na státní rozpočet, jeho finanční zdroje vytváří obalové společnosti, které přináší na trh výrobky zabalené do obalů. Tedy zpět k oné úměře - čím více odpadu vytřídíme (obalových složek), tím větší příspěvek ze systému EKO KOM obec inkasuje a komunální odpad by se mohl stát levnějším.

Dnes o sběrovém skle a drobných kovech

Obsah odpadových pytlů se sběrovým - lahvovým sklem se dále ve firmě Pro EKO VDF třídí dle barev a drtí se na skleněné střepy, které jsou svou kvalitou předurčeny přímo pro sklářské vsázky. Hovoříme-li o vysoké kvalitě střepů, pak tato kvalita díky způsobu sběru a třídění je dána "nulovým" procentem netavitelných a ostatních příměsí jako jsou keramika, kamenina, porcelán apod. Expedice po nadrcení 20 až 25 tun střepů provádíme zhruba čtvrtletně, ať už vagónovou nebo automobilovou přepravou přímo do skláren. Za uvedení též stojí skutečnost, že sklo je při důsledném roztřídění nekonečně dlouho recyklovatelné! Abychom mohli dosahovat uvedených kvalit, do sběrového skla nesmí přijít TV obrazovky, zářivkové trubice, skla borosilikátová, olovnatá, kolorovaná, lepená, drátová, opálová, zrcadla a skla jinak kontaminovaná nebo aktivovaná. Hovoříme zkrátka o sklu lahvovém - taktéž jednom druhu obalu. Drobných kovů, které jsou předmětem sběru, je díky relativně příznivým výkupním cenám sběren podstatně méně než odpadů ostatních. Obsah pytlů s drobnými kovy třídíme pouze na magnetické a nemagnetické a ty pak předáváme Kovošrotu. Příště o nápojových kartonech. Současně otiskneme mapku svozové trasy města Rumburku s anketní otázkou - vyhovuje Vám navržená svozová trasa, je současně trasou optimální? Jen tak dál!