autor:
rd
Dala jsem v práci výpověď a pracovní poměr by mi měl skončit 31. března. V současné době jsem v pracovní neschopnosti. Je pravda, že můj pracovní poměr neskončí dříve než pracovní neschopnost?
Je to trochu jinak. V případě, že by Vám dal výpověď zaměstnavatel, pak by se výpovědní doba prodlužovala o dobu pracovní neschopnosti, která Vám vznikla během výpovědní doby a trvala i v poslední den výpovědní doby. Toto upravuje § 48 Zákoníku práce, který uvádí v odst. 2, že byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby (což je např. pracovní neschopnost, povolání ke službě v ozbrojených silách apod.) tak, že by výpovědní doba měla uplynout v této době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává. Pokud tedy ochranná doba přesáhne výpovědní dobu, pracovní poměr skončí uplynutím části výpovědní doby po skončení ochranné doby. Kdyby ochranná doba trvala pouze např. jen pět dní v průběhu výpovědní doby a nedotkla by se konce výpovědní doby, neměla by na skončení pracovního poměru vliv. Zaměstnanec však nemusí trvat na zachování ochranné doby, pokud sám má zájem na dřívějším skončení pracovního poměru, musí ovšem závazně prohlásit, že na prodloužení výpovědní doby netrvá. Ve Vašem případě jste však výpověď dala Vy jako zaměstnanec, proto nic z toho, co jsem uváděla výše, neplatí. Váš pracovní poměr skončí normálně ke konci měsíce března.
Koupil jsem auto od známého, který ho zdědil. Soudní rozhodnutí mi ukazoval. Před dvěma týdny mi však volal nějaký člověk, který tvrdil, že známý neměl dědit, že soud bude muset původní rozhodnutí o dědictví zrušit a já budu muset auto vrátit. Jestli dostanu peníze zpět ho nezajímalo, ať se prý dohodnu s tím, kdo mi ho prodal, přitom já vím, že on už je nemá. Co mám dělat?
Na Vaši situaci pamatuje ust. § 486 občanského zákoníku, který říká, že kdo v dobré víře něco nabyl od nepravého dědice, jemuž bylo dědictví potvrzeno, je chráněn tak, jako by to nabyl od oprávněného dědice. Nicméně důkazní břemeno, pokud jde o otázku dobré víry, bude ležet na Vás. Pokud jej unesete, bude se moci oprávněný dědic domáhat vůči nepravému dědici pouze peněžité náhrady podle ust. § 485 obč. zák. Pokud byste jako nabyvatel v dobré víře nebyl (např. věděl byste, že dědit má zcela jiná osoba), směřoval by nárok oprávněného dědice přímo vůči Vám. Předmět a rozsah nároku oprávněného dědice by byl stejný jako u nároku směřujícího vůči nepravému dědici, což znamená, že byste byl povinen vydat vše, co z dědictví máte (včetně užitků), přičemž byste měl nárok jen na náhradu nutných nákladů na věc vynaložených.
