autor:
-zb-
Ač v letošním roce nemá T.G. Masaryk "kulaté" výročí, vzpomeňme na něho v době, kdy je každodenní aktuální otázkou volba nového prezidenta, nebo třeba proto, že se blíží den jeho narozenin - 7. březen, či proto, že ač bylo naše město v době první Československé republiky převážně německé, byl pan prezident Masaryk rumburským čestným občanem.
Narodil se 7. března 1850 v Hodoníně. Mohu-li uvést maličkost ze svého dětství, tehdy jaro přicházelo nějak dříve. První fialky zavoněly ve stráních přesně kolem začátku března, odvážně jsme pro ně šplhali a nosili kytičky do školy k prezidentovu obrázku. Prezidentský úřad končil 14. prosince 1935 pro pokročilé stáří s památnými slovy: "Budu se na Vás dívat, jak si vedete." Nedíval se dlouho. 14. září 1937 zemřel v zámku Lány, obklopen rodinou. Smutek byl, dá se říci, všeobecný. Vždyť zemřel člověk - legenda s jehož jménem je navždy spojen vznik naší republiky.
V době šestidenního státního smutku se přišly se zesnulým rozloučit davy lidí. Smuteční slavnost v Rumburku se konala dne 18. září v městském kině (dnes prodejna Ratio). Sešlo se tolik lidí, že pro ně musela být upravena vstupní hala. Přítomni byli zástupci města a měst okolních, okresu, vzdělávacích a kulturních institucí. U busty ozdobené vavřínem stáli čestnou stráž legionáři.
Jako první promluvil zástupce města pan Konrád, český projev pronesl pan Vojtěch, ředitel gymnázia pan Josef Jirák a jako poslední se se zesnulým prezidentem rozloučil dojímavými slovy profesor gymnázia Dr. Artur Ehrlich. Beethovenovým smutečním chorálem doprovodil koncertní orchestr, který též státní hymnou tryznu ukončil.
Zprávu podal tehdejší deník Abvehr (Obrana) v září 1937.
Řada rumburských občanů se vydala s cestovní kanceláří Martin na státní pohřeb do Prahy.
Život a dílo našeho prvního prezidenta by měli znát lépe i dnešní mladí. Byl to bohatě prací naplněný život, prací pro dobro lidí, život státníka, filozofa - prostě úctyhodného člověka. Pravdivá jsou slova na pamětní desce umístěné v budově Poslanecké sněmovny ČR: "Tomáš Garigue Masaryk zasloužil se o stát."
autor: -zb-
Ač v letošním roce nemá T.G. Masaryk "kulaté" výročí, vzpomeňme na něho v době, kdy je každodenní aktuální otázkou volba nového prezidenta, nebo třeba proto, že se blíží den jeho narozenin - 7. březen, či proto, že ač bylo naše město v době první Československé republiky převážně německé, byl pan prezident Masaryk rumburským čestným občanem.
Narodil se 7. března 1850 v Hodoníně. Mohu-li uvést maličkost ze svého dětství, tehdy jaro přicházelo nějak dříve. První fialky zavoněly ve stráních přesně kolem začátku března, odvážně jsme pro ně šplhali a nosili kytičky do školy k prezidentovu obrázku. Prezidentský úřad končil 14. prosince 1935 pro pokročilé stáří s památnými slovy: "Budu se na Vás dívat, jak si vedete." Nedíval se dlouho. 14. září 1937 zemřel v zámku Lány, obklopen rodinou. Smutek byl, dá se říci, všeobecný. Vždyť zemřel člověk - legenda s jehož jménem je navždy spojen vznik naší republiky.
V době šestidenního státního smutku se přišly se zesnulým rozloučit davy lidí. Smuteční slavnost v Rumburku se konala dne 18. září v městském kině (dnes prodejna Ratio). Sešlo se tolik lidí, že pro ně musela být upravena vstupní hala. Přítomni byli zástupci města a měst okolních, okresu, vzdělávacích a kulturních institucí. U busty ozdobené vavřínem stáli čestnou stráž legionáři.
Jako první promluvil zástupce města pan Konrád, český projev pronesl pan Vojtěch, ředitel gymnázia pan Josef Jirák a jako poslední se se zesnulým prezidentem rozloučil dojímavými slovy profesor gymnázia Dr. Artur Ehrlich. Beethovenovým smutečním chorálem doprovodil koncertní orchestr, který též státní hymnou tryznu ukončil.
Zprávu podal tehdejší deník Abvehr (Obrana) v září 1937.
Řada rumburských občanů se vydala s cestovní kanceláří Martin na státní pohřeb do Prahy.
Život a dílo našeho prvního prezidenta by měli znát lépe i dnešní mladí. Byl to bohatě prací naplněný život, prací pro dobro lidí, život státníka, filozofa - prostě úctyhodného člověka. Pravdivá jsou slova na pamětní desce umístěné v budově Poslanecké sněmovny ČR: "Tomáš Garigue Masaryk zasloužil se o stát."