O rozhovor jsem požádala ředitelku Správy rumburských areálů sportu pí Bronislavu Nedvědovou.
Na úvod by čtenáře jistě zajímalo, jaké byly začátky této organizace?
Organizace SRAS vznikla na základě rozhodnutí zastupitelstva takřka právě před sedmi lety, t.j. 1.1.1996. Do této doby byla správa sportovních zařízení pod vedením technických služeb (TS). Prvopočátkem bylo vlastně otevření plaveckého bazénu, což bylo v květnu 1982 a postupně jsme přebírali do správy další sportoviště. V této době jsme se starali o provoz letního koupaliště, veřejného tábořiště Racek a od r. 1985 i zimního stadionu. Lyžařský vlek byl zprovozněn v r. 1987. V roce 1988 byl vybudován autokemp na koupališti, jehož výstavbu zajišťovali pracovníci TS a hlavně naši zaměstnanci. To vše bylo do r. 1996. Od vzniku SRASu jsme převzali správy letního stadionu, skate parku a jako poslední zařízení judoklubu v objektu bývalých kasáren. Začátky nebyly lehké. Sami jsme se museli prokousat problémy s provozem, protože v Rumburku a okolí nikdo neměl zkušenosti se specifickými provozy. Postupně jsme získávali znalosti z jiných měst, absolvovali jsme mnoho speciálních školení a seminářů, protože provoz plaveckého bazénu a zimního stadionu vyžaduje odbornost a zkušenosti, které se získají až několikaletou praxí.
Jak dlouho jste v organizaci Vy a jaká sportoviště SRAS v současnosti spravuje? A na to navazuje hned další dotaz: jaký je zájem o sportoviště z řad občanů?
Jsme čtyři zaměstnanci, kteří jsme v organizaci od samého začátku, což je více než dvacet let. V současné době je nás 23 a spravujeme bazén, zimní a letní stadion, lyžařský vlek, skate park, judoklub a zajišťujeme úklid rozhledny Dýmník. Všechna zařízení jsou v majetku města a jejich hodnota již přesahuje 100 mil. Kč a my je máme ve výpůjčce na 49 let.
Ptala jste se na využití našich zařízení. Využívají je hlavně sportovci, a to nejen oddíly TJ Rumburk, ale i oddíly, které postupně vznikaly jako samostatná sdružení. Veřejností je nejvíce využíván samozřejmě plavecký bazén. Do konce listopadu jej navštívilo 2 miliony 222 tisíc lidí, t.j. asi 123 tisíc lidí ročně, když odečteme 2 roky, kdy probíhaly rekonstrukce. Myslím, že toto je nejvíce navštěvované zařízení v okrese. Je samozřejmé, že otevřením bazénu ve Varnsdorfu se nám návštěvnost snížila, ale je chvályhodné, že plno varnsdorfských plavců nám zůstalo věrno. Škoda, že prostory bazénu jsou natolik stísněné, že nelze provoz ještě více zatraktivnit. Dnešní trend bazénů je poskytovat lidem hlavně zábavu formou vodních atrakcí. Tobogan by jistě přilákal mnoho dalších návštěvníků. Zimní stadion využívají hlavně hokejisté, a to nejen oddíl TJ Rumburk, ale vzniklo mnoho neregistrovaných mužstev, která pravidelně stadion navštěvují. Veřejné bruslení není v našem městě zrovna ve velké oblibě. Zájem z řad veřejnosti je hlavně na začátku sezóny a v lednu a únoru není výjimkou, že jsou na ledě při hodinách pro veřejnost 4 bruslící. Věřím, že po zastřešení se návštěvnost podstatně zvýší. Na letním stadionu jsou z řad občanů využívány hlavně tenisové kurty. V areálu pravidelně trénují atleti TJ, FK Mühl a tenisový oddíl.
Rumburské sportovní areály prošly v posledních letech rozsáhlými rekonstrukcemi, můžete nám k nim něco říci?
Začněme opět bazénem. Ten prošel dvěma velkými rekonstrukcemi. První byla v letech 1996 - 7 a týkala se pouze stavební části. Musím podotknout, že ze zrekonstruovaných bazénů stejného typu, které jsem viděla, je ten náš architektonicky nejvydařenější. Bazén se vylepšil nejen vzhledem, ale hlavně se celá stavba zateplila a tím došlo ke značné energetické úspoře. V době, kdy se dokončovala první etapa, se již připravovala etapa druhá, která se týkala technologie. Hlavním dodavatelem byla místní firma Ventos. Investice na obě rekonstrukce se blížily k částce 30 mil. Kč. Někomu se zdá částka vysoká, ale musím říci, že vlastně od r. 2000 provozujeme "nový bazén", který by se v dnešní době za tuto částku nevybudoval.
Dalším zařízením, do kterého byly vloženy nemalé finanční prostředky z rozpočtu města, je letní stadion. Rekonstrukce byla rozdělena opět do dvou etap. V první etapě byly nově postaveny WC a bufet a v letošním roce byla dokončena druhá etapa. Byla kompletně zrekonstruována budova šaten, ochozy a postavena nová tribuna a rozhlasová kabina. Radost měli určitě tenisté, kterým byly zrekonstruovány antukové kurty a vybudován nový kurt s umělým trávníkem. Byly zrekonstruovány volejbalové kurty a zřízeno parkoviště, které v budoucnu bude sloužit i pro potřeby kulturního domu. Rekonstrukci prováděla opět rumburská firma, a to RBK. Tím ovšem práce na letním stadionu neskončily. V příštím roce by mělo dojít na atletické sektory s umělým povrchem, což jistě přivítají naši atleti.
Posledním zařízením, v současné době v rekonstrukci, je zimní stadion. O zastřešení se uvažovalo již mnoho let, ovšem nikdy nebyla městská pokladna natolik plná, aby se stavba realizovala a bylo i mnoho jistě pro občany důležitějších investičních akcí v našem městě. Až v letošním roce se to podařilo, a to díky poslancům ODS, kteří prosadili, že 14milionová státní dotace byla přidělena právě Rumburku. Je to účelová dotace a tak ji bylo možno použít pouze na zastřešení zimního stadionu. Splněním šibeničních termínů, počínaje vypracováním projektu, schvalovacím řízením až po samotnou realizaci stavby a v neposlední řadě samotné zprovoznění naší organizací, bude stadion dne 28.12.2002 otevřen veřejnosti. Je samozřejmé, že město muselo opět sáhnout do své pokladny a díky zastupitelům, kteří tuto akci schválili, se mohla I. etapa v hodnotě necelých 26 mil. Kč v letošním roce dokončit. Další etapa, která by se měla uskutečnit v příštím roce, je úprava technologie, což je třeba k prodloužení sezóny.
Jaké jsou náklady na provoz sportovišť a kým jsou hrazeny?
Náklady jsou opravdu vysoké. Například v letošním roce se vyšplhají k částce 9,9 mil. Kč. Příjmy z provozu jsou cca 3 mil. Kč, z čehož si lze spočítat, že částka opět z městské pokladny je letos 6 mil. 865 tis. Kč. Největší položkou v nákladech je úhrada za energie a vodu, a to skoro 4,5 mil. Kč. Jenom vytápění bazénu se pohybuje ročně kolem 2,5 mil. Kč. Díky ročnímu příspěvku z městského rozpočtu jsou zařízení v provozu. Ve městech, kde tato zařízení převedli do soukromých rukou, došlo po několika letech k jejich uzavření nebo je město dostalo zdevastované zpět a muselo vynaložit mnoho finančních prostředků k jejich opětovnému zprovoznění.
Podle zastaralých předsudků by na Vašem místě měl být spíše muž. Jak tedy tuto funkci zvládáte Vy, co by žena?
Jak funkci zvládám musí posoudit návštěvníci našich zařízení, členové sportovních oddílů a v neposlední řadě i moji podřízení pracovníci. V posledních letech jsem nezaznamenala vážnějších připomínek k našim službám. Bohužel se v předminulém týdnu objevila oficiální stížnost ze strany FK Mühl na špatný terén na travnaté ploše, na nevhodné podmínky k tréninku a k práci pracovníků SRAS na letním stadionu. Tato stížnost mě velmi mrzí, jelikož se objevila bez jakýchkoli předcházejících upozornění ze strany fotbalistů. Oprávněnost této stížnosti se v současnosti řeší. Od dalších sportovních oddílů jsme žádnou stížnost neobdrželi, naopak si myslím, že spolupráce je na dobré úrovni. Ještě se vrátím k Vaší otázce. Je pravda to, že v naší republice se žena jako vedoucí plaveckého bazénu sem tam objeví, ale jako vedoucí zimního stadionu jsem zatím jediná. Samozřejmě, že k tomu patří technické vzdělání, potom školení týkající se samotného provozu k získání osvědčení strojníka úpravny vod a strojníka na zimním stadionu, sem tam si musím sednout do multikáry, jenom na rolbě jsem ještě neseděla. Hlavně musím říci, že kdybych se nemohla spolehnout na mé podřízené pracovníky, na jejich odbornost a zkušenosti, tak bych svou funkci těžko zvládala.
Abychom mohli naše služby ještě vylepšit, probíhá v této době na plaveckém bazénu anketa až do konce ledna příštího roku, kde mohou naši návštěvníci sdělit připomínky nebo náměty na vylepšení našich služeb nebo mohou vyjádřit svou spokojenost. Potěší nás každý odevzdaný anketní lístek.
Co byste Vy, jako ředitelka SRASu, této organizaci přála do dalších let?
SRASu bych přála jenom samé spokojené návštěvníky a sportovní kluby, které by u nás měly vždy dobré podmínky ke své činnosti. Pak bych SRASu přála, aby další etapy rekonstrukcí letního a zimního stadionu probíhaly tak, jak jsou zatím v plánu a aby se v městské pokladně našlo vždy tolik finančních prostředků, aby zařízení mohla sloužit všem Rumburákům.
A protože jsme v závěru roku, tak bych chtěla jménem zaměstnanců SRASu popřát všem našim příznivcům krásné Vánoce, hodně zdraví, rodinné pohody a jenom samá krásná a ještě krásnější jitra v roce 2003.
za rozhovor děkuje SV.
