Kniha Deset let obnovy venkova

Publikováno: 19.12.2002 Autor: red
Kniha Deset let obnovy venkovaautor: Helena Menšíková V Jiřetíně pod Jedlovou se podařilo realizovat náročný knižní projekt přesahující rámec samotné obce a Šluknovského výběžku vůbec. Jedná se o reprezentativní celobarevnou publikaci, dokumentující na příkladu 192 obcí z celé republiky obnovu venkova v novodobých dějinách naší země po roce 1990. Kniha se jmenuje Deset let obnovy venkova (1991-2001) a jejím autorem je jiřetínský fotograf a grafik Jiří Stejskal. Výběr vesnic nebyl náhodný. Jde o oceněné obce v celostátní soutěži Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Připomeňme, že tento program byl vládou přijat již v roce 1991 a spontánně se k němu přihlásilo již přes 4500 vesnic. Do soutěže se od roku 1995 každoročně přihlašuje přes 200 obcí ze všech krajů republiky. Připomeňme také, že na základě dosažených výsledků v budování přeměny obce zvítězil v roce 1998 Jiřetín pod Jedlovou a získal tak nejvyšší ocenění titul Vesnice roku. Kniha vychází k desátému výročí vzniku vládního Programu obnovy venkova a je příležitostí ohlédnout se, jak se jeho myšlenky ujaly. Není jen pěknou barevnou podívanou, je také sociologickým dokumentem o mnohotvárném uskutečňování idejí programu, o zachování venkovských tradic, o rozvoji občanské společnosti. Z hlediska politického je dokladem činnosti obecních samospráv, spolků i občanských aktivit. Kniha nechce nic předstírat, jejím cílem je podat svědectví. Je možné ji prohlížet pro potěšení, ale také i studovat, získávat vzory a podněty. Význam tohoto knižního produktu je podpořen i úvodními slovy prezidenta republiky Václava Havla - Lidé, kteří pečují o to, aby žili v hezkém prostředí, nebo kteří se starají o kvalitu svého života a o jeho lidské dimenze, pro mě byli vždy velkým povzbuzením. Tato kniha je svědectvím probuzení našich vesnic do nové krásy a současně je velkou inspirací pro celý náš venkov. V dalším úvodu je kniha opatřena texty Dr. Petra Pitharta, o němž je známo, že se velmi zajímá o dění na venkově. Byla to právě jeho vláda, která přijala první znění Programu obnovy venkova. V další předmluvě se již konkrétněji k desátému výročí programu a ke knize samotné vyjadřuje ing. arch Jan Kruml z Brna, zakládající člen Spolku pro obnovu venkova a iniciátor vzniku této knihy. Jiří Stejskal prožil část svého života v Rumburku a v druhé polovině 80. let byl zaměstnán v domě kultury. Od roku 1998 žije v Jiřetíně pod Jedlovou. Jako fotograf a grafik je znám grafickou podobou knihy o historii Jiřetína pod Jedlovou (1998), podílel se na reprezentativní publikaci o historii města Rumburku (1999), pro kterou připravil celou obrazovou část, je autorem vizuálního stylu projektu Tolštejnského panství, od roku 1990 vytvořil značné množství různých propagačních tiskovin, brožur, pohlednic apod. Autorsky se také podílel i na nástěnném kalendáři Spolku pro obnovu venkova 2000, a protože se jako výtvarník osvědčil, byl osloven pro úkol sestavit knihu, která by dokumentovala obnovu české vesnice v období deseti let. Knihu, na níž pracoval celý rok, dokázal připravit nejen koncepčně a výtvarně, ale i technicky od sazby a zpracování fotografií až po konečné soubory montážních archů. Kniha má rozměr 21 x 21 cm, je tištěna na matném křídovém papíře, vázaná v tvrdých deskách s barevným přebalem a na 300 stranách obsahuje 1021 barevných fotografií. Ve výborné kvalitě ji v nákladu 1800 ks vytiskla tiskárna Delta print v Děčíně. Vydavatelsky se na ní podílely Ministerstvo pro místní rozvoj v Praze a Spolek pro obnovu venkova v Praze. Organizační stránky tohoto knižního projektu se od počátku až po konečnou distribuci ujal Obecní úřad v Jiřetíně pod Jedlovou. Publikace byla poprvé oficiálně představena dne 25. října 2002 na slavnostním vyhlášení výsledků soutěže Vesnice roku 2002 v obci Nečtiny u Plzně. Autor měl i příležitost osobně ji předat předsedovi Senátu Dr. Petru Pithartovi při jeho návštěvě v Jiřetíně pod Jedlovou dne 31.10.2002, další výtisky obdrží členové Parlamentu ČR a ministerstev, a samozřejmě také i prezident republiky. Pro rumburské bych ráda připomněla, že na knize se také podílel můj otec prof. Theodor Vtípil, který se, bohužel, vydání této publikace nedožil.