autor:
Jiří Šedivý
na Lužickém náměstí?
Tak jak jsem slíbila v článku "Dávná historie na povrchu", který byl uveřejněn v prázdninovém čísle Rumburských novin z 29.8.2002, uveřejňujeme podrobnou zprávu o provedeném archeologickém výzkumu na Lužickém náměstí.
V rámci stavby "Rekonstrukce Lužického náměstí v Rumburku" byl od 10.5.2002 prováděn archeologický dohled. Během tohoto dohledu zde bylo dokumentováno několik archeologických situací. Po skrytí stávající dlažby v jihovýchodní části, dolní třetině plochy náměstí byla registrována řada archeologických situací, přímo ohrožených stavbou. Proto se přistoupilo k archeologickému výzkumu, který proběhl v době od 10.7. do 22.8.2002. Jeho cílem bylo prozkoumat a zdokumentovat ty archeologické situace, určené stavbou ke zničení (snížení plochy náměstí pro podklad nové dlažby). Prostředky na výzkum hradil investor stavby - Město Rumburk. Výzkum byl dokumentován graficky v měřítku 1:20 a fotograficky.
Výzkum zachytil několik typů objektů z různých časových horizontů. Pomineme-li zcela novodobé záležitosti jako inženýrské sítě a další zásahy z 20. století, které na mnoha místech porušily starší archeologické situace, jedná se o síť dřevěného vodovodního potrubí. Součástí této sítě bývala také kašna, jejíž podzemní základy výzkum odhalil. Stáří tohoto vodovodního systému lze předběžně datovat do 18. - 19. století, přesnější odpověď na tuto otázku může poskytnout pouze dendrochronologická analýza. Dalším zaznamenaným typem objektu byla barokní kanalizace. Ještě starší časový horizont zde zastupovalo období raného novověku (16. a snad i 17. století), které množstvím objektů a nálezových souborů představovalo naprostou většinu řešených situací. Jednalo se především o nášlapovou vrstvu původní pochozí plochy a zejména o oválné, mírně zahloubené jámy zaplněné odpadními vrstvami. Z nálezů z tohoto období se kromě běžné kuchyňské keramiky a kostí jednalo zejména o nálezy podkov, zlomků kamnových kachlů a sklářských výrobků. Za zvláštní pozornost stojí velká koncentrace strusky v některých jamách. Zda tato struska pocházela také z jiné než kovářské výroby, kterou se podařilo bezpečně prokázat, může určit až bližší odborná analýza. Stejně tak zajímavé informace poskytly humusovité vrstvy, ve kterých byly nalezeny zbytky kožených a dřevěných výrobků. Původ těchto humusovitých vrstev, které se opakovaly ve většině zkoumaných jam, může určit na základě odebraných vzorků paleobotanický rozbor.
Ze starších objektů na zkoumané ploše se jedná o část nepravidelné 0,6 m hluboké jámy, lemované po vnějším obvodě kameny. Výplň této jámy časově spadá přibližně do 14. století. Nejstarší registrovanou situací na rumburském náměstí je objekt ze 2. poloviny 13. století, sestávající se z několika kůlových jamek. Otázku tohoto objektu se vzhledem k výraznému poničení recentními zásahy pravděpodobně již nepodaří objasnit.
Záchranný archeologický výzkum, který byl první akcí tohoto druhu v dějinách města, významně přispěl k poznání jeho historie. Jedná se zejména o poznání hmotné kultury obyvatel města ve středověku a ranném novověku a také o poznání urbanistického vývoje. Výsledky výzkumu naznačují, že osídlení v prostoru dnešního Lužického náměstí se datuje již do druhé poloviny 13. století. K výrazné aktivitě zde pak dochází někdy v 16. (příp. 17. stol.), kdy v prostoru dnešního náměstí dochází k hloubení jam a jejich následnému zasypání. Jako možná interpretace pro tento jev se nabízí snaha získat jíl jako surovinu pro výrobu mazanice při výstavbě domů na náměstí. Pro skutečnost, že zde náměstí vzniklo až v raném středověku, svědčí také přítomnost strusky. Výrobní ohnivé provozy byly totiž zpravidla umisťovány z důvodů protipožární ochrany mimo městské jádro.
Získané nálezové soubory budou po základním laboratorním zpracování předány do Okresního muzea v Děčíně. Podrobná plánová dokumentace, odkazy na uložení nálezů a přehled stratigrafických jednotek budou součástí připravované nálezové zprávy.
