autor:
lda
rozhovor s panem Darkem Švábem (ČSSD), místostarostou odpovědným za ekonomiku, investice a majetek města Rumburk
Vzpomínáte si ještě na své začátky na radnici před téměř čtyřmi roky?
Velmi dobře. Přebírali jsme tehdy město po osmi letech v dost špatné situaci. Městská pokladna byla prázdná a v účtárně byly ke splatnosti faktury za několik milionů korun. Nevěděl jsem, zda budeme mít další měsíc na výplaty zaměstnancům. V šuplíkách byla celá řada pro město nevýhodných smluv a neměli jsme podporu místních firem. Na parkovišti TIR byl vyhrocený spor s panem Honzíkem, kauza CZT - Harpen byla po petici občanů v plném proudu. Nikdo zde nevěděl ani co nám společnost Harpen ve městě staví, natož za jakých podmínek a ceny tepla pro nás všechny byly velkým překvapením. S varnsdorfskými jsme měli spory o to, kde bude nemocnice pro celý Šluknovský výběžek a také o sídlo pověřeného úřadu III., tedy řekněme miniokresu. Dohromady jsme výši všech závazků, finančních, smluvních a z žalob odhadovali na 200-250 mil. Kč. Rozpočet města byl tehdy 120 mil. Kč.
Neuvažoval jste o tom, že to vzdáte?
Každý den. Současně to však byla výzva. Spolu s advokáty a daňovým poradcem jsme se dali do práce. Měl jsem zkušenosti ze svého předcházejícího zaměstnání ve finančnictví a znal jsem pár lidí, kteří uměli. Starým sporům jsme se věnovali téměř nepřetržitě 2,5 roku. Dnes má město Rumburk zdravé finance a vyřešené staré závazky. Faktury platíme vždy v termínu. Pozemky jsme od pana Honzíka i od ostatních v lokalitě parkoviště TIR vykoupili a dnes se zde již staví Průmyslová zóna, která dá lidem zaměstnání a místním firmám zakázky. V Rumburku máme nemocnici i sídlo pověřeného úřadu s rozšířenými pravomocemi pro větší část výběžku. A v kauze Teplo jsme se nevzdali, hájíme zájmy občanů i třeba soudní cestou.
Řešení starých sporů tedy zbrzdilo rozvoj města?
To jistě ano. Jejich řešení zabralo hodně času a vázalo peníze a bez těch se rozvoj dělat nedá. Při řešení jsme však nasbírali mnoho cenných zkušeností. Současně jsme začali řešit majetkové nepořádky a vykupovat všechny pozemky v centru města, na výstavbu nových komunikací a také na bytovou výstavbu. Jen díky tomu může město podporovat individuální bytovou výstavbu, tedy prodej m2 za 1,- Kč (při výměře 600 m2). Již dnes je to znát. Ve městě je rozestavěno cca 80 nových rodinných domků.
Co charakterizovalo uplynulé čtyři roky z ekonomického hlediska?
Celkový roční objem rozpočtu se za poslední čtyři roky znásobil. V roce 1998 byl cca 125 mil. Kč, dnes hospodaříme ročně s 250 mil. Kč. Za toto volební období to bylo dohromady okolo 760 mil. Kč, to je jednou tolik co za roky 1994-8. Je vypořádána absolutní většina závazků a město nekompromisně "honí" své dlužníky. Dluhová služba (tedy poměr placených úvěrů k příjmům v roce) nám klesla z 16 % na 4 %. Úroková sazba, za kterou si dnes půjčujeme, již není 18 %, ale pohybuje se kolem 3,2 - 3,4 % ročně. To je zhruba poloviční oproti okolním městům v regionu.
Čím jste dosáhli takového zlepšení stavu financí?
Nastavením systému práce, její profesionalizací a důslednou přípravou rozpočtu, zejména v oblasti financování investičních akcí. Město je rovněž tři roky auditováno komerčním auditorem, vždy bez výhrad. Z ekonomického pohledu je dnes Rumburk hodnocen jako jedno z nejlépe hospodařících měst v České republice a z toho plynou samozřejmě i značné výhody.
Jaký objem investic jste realizovali za ty čtyři roky?
Celkem to bude za 245 mil. Kč, to je zhruba třetina všech rozpočtů za čtyři roky. Ale rozestavěny či rozpracovány jsou stavby za dalších 100 mil. Kč. V předcházejícím volebním období to bylo jen kolem 130 mil. Kč. Absolutní většinu všech zakázek pro město realizovaly místní firmy, a to bylo také nové. Odhadujeme, že touto podporou místních podnikatelů se na rumbursku vytvořilo zhruba 400 až 500 pracovních míst. Za ty čtyři roky to bylo tolik staveb, tak alespoň ty největší: rekonstrukce plaveckého bazénu, výstavba koupaliště, rekonstrukce letního stadionu, zastřešení stadionu zimního, výstavba judoklubu v kasárnách, nová autobusová zastávka u Bytexu a několik menších zastávek, rekonstrukce hřbitovní kaple, rybníku Racek, dostavba školy v Horním Jindřichově, rekonstrukce školy Tyršova, opravy škol a školek, nové veřejné osvětlení, nové povrchy komunikací, kanalizace, vodovody, dětská hřiště, kotce pro psy v kasárnách, rekonstrukce Klubu seniorů, bytových domů a pěti mostů a dvou lávek. Nejnáročnější však byla výstavba nových 19 km plynovodů v okrajových částech města, rekonstrukce náměstí a domů, budování nového úřadu pro pověřený úřad s rozšířenými pravomocemi a hlavně Průmyslová zóna. Město tedy za poslední dobu udělalo sedmimílový krok dopředu. Ministerstvo pro místní rozvoj nás hodnotí jako jedno z nejvíce a nejrychleji se rozvíjejících sídel v celé ČR.
Z jakých zdrojů město čerpalo při financování takového objemu investičních akcí?
Základní zdroje jsou vlastně dva. Ten první je náš vlastní rozpočet. Máme jako jediní v okrese levnější provoz města, než jsou naše běžné příjmy, a tak si můžeme každý rok dovolit uspořené peníze (cca 15 - 20 mil. Kč) investovat do rozvoje města. Ten druhý, pro město daleko výhodnější, jsou cizí zdroje, dotace ze státního rozpočtu, fondů, Phare, prostředky za odkupy sítí distribučními společnostmi a peníze spoluinvestorů. Získat tyto zdroje je však stále obtížnější. Vyžaduje to umět reagovat rychle ve velmi krátkém čase a klade to důraz na kvalitu práce celého týmu městského úřadu. Dohromady jsme za ty čtyři roky získali asi 140 mil. Kč a dalších 85 mil. Kč je rozpracováno na cestě k nám. Oproti předcházejícímu volebnímu období to je tak osmkrát více dotačních peněz. Na některých ministerstvech nás dokonce označují za "vyžírače státní kasy".
Jaká je situace u největšího projektu města, Průmyslové zóny a kdy má být dostavěna?
V současné době jsou zahájeny práce na výstavbě všech stavebních úprav komunikací i jednotlivých sítí. Máme zajištěny potřebné finanční prostředky. Jednáme však ještě s vedením ministerstva dopravy a státního fondu dopravní infrastruktury, aby tato akce byla dodatečně zařazena do jejich rozpočtu. Po jednáních s vládním zmocněncem pro Severozápadní Čechy, Vlastimilem Aubrechtem, a ministrem průmyslu Jiřím Rusnokem máme připraven návrh na dotaci ve výši milionů korun ze státního rozpočtu na průmyslovou zónu ještě na tento rok. Rozhodovat se bude začátkem listopadu. Stavba má však tak či tak být ukončena do poloviny příštího roku. Jednání s investory nabírají na obrátkách. Je předpoklad, že první areály se tam začnou stavět v průběhu příštího roku a práci by tam mělo najít zhruba 800 lidí. Na výstavbě by se rovněž měly podstatnou měrou podílet místní firmy.
Co vám ty čtyři roky na radnici vzaly a co daly?
Vzaly mi téměř veškerý volný čas a soukromí. Daly mi možnost se seberealizovat a pracovat v týmu lidí, kterým jde o stejnou věc, tedy o rozvoj města. To mi přineslo zkušenost, že když se opravdu chce, jde dokázat "nemožné". Je to pro mě mnohem cennější, než pracovní nabídky, které jsem v poslední době obdržel. Považuji se za rumburského patriota. Jsem přesvědčen o tom, že s tímto týmem lidí jsme schopni pokračovat další čtyři roky v práci pro město.
