autor:
Jaroslav a Terezia Pokorní, Rumburk
Chtěl bych se zmínit o tom, jak jsou lidé lhostejní. Po poranění mi natekla noha, a tak jsem se o hůlce vydal k lékařce. V čekárně jsem poprosil asi 5 pacientů, zda by mě nepustili dříve, protože mám velké bolesti. Odpovědí mi bylo mlčení, a tak jsem se poléval dál vodou do té doby, než mě uviděla sestra, která mě ihned vzala k ošetření.
Po ošetření jsem se vydal domů, ale naproti městskému úřadu se mi udělalo nevolno, a tak jsem si sedl na sokl u výkladu, kde mě našla má žena, která okamžitě zavolala z městského úřadu taxi. Pracovnice informační služby úřadu ji ihned ochotně a bezplatně pomohly. Nevíme, jak se pracovnice jmenují, ale všechny, které zde pracují, jsou vždy milé a ochotné. Děkujeme.