Skoro zázrak v rumburské Loretě

Publikováno: 4.7.2002 Autor: red
Skoro zázrak v rumburské Loretěautor: Helena Menšíková "Základní umělecká škola v Rumburku Vás vítá na výstavě výtvarného oboru. Vystavují žáci ze tříd učitelů Jitky Dvorské, Mgr. Pavla Kacafírka a Radky Vykusové." Takto osloví návštěvníka vstupní panel, který zve na prohlídku již třetí výstavy rumburské ZUŠ v téměř třísetletých ambitech lorety. Umístění nejlepších dětských prací do historické architektury naší nejvýznamnější památky oceňovali návštěvníci už v předchozích letech jako velmi působivé. Památka jimi ožívá a přes staletí se přibližuje dnešku. Na pozorného diváka tak působí vedle sebe nástropní malby a propracované barevné kompozice nejstarších absolventů výtvarného oboru, lunety křížové cesty a kresby nejrůznějších živočichů, rostlin, předmětů, portrétů. Architektura ambitů a postranních kaplí koresponduje s kolážemi starých i nových staveb pečlivě vypracovaných mladými výtvarníky. Stojí zde vedle sebe torza stoletých soch a nápadité výtvory keramické dílny. Staré lavice a klekátka jsou okrášlena hrnečky, mísami, servisy a postavičkami nejpodivuhodnějších tvarů, barev a zpracování. Vyšlapané dlaždice ambitů, po kterých kráčeli kapucínští mniši a početná procesí, zdobí nové keramické kachle, výkresy, pro které již nebylo jinde místo, i modely antických zřícenin. V oknech ambitů se pohupují keramické pohyblivé loutky, kterým dala dětská fantazie název "hejkal, vodník, klaun, Don Quiote" a další. Cesta ambity rumburské Lorety, které jsou naplněny překrásnými pracemi žáků výtvarného oboru základní umělecké školy, dovede návštěvníka až k profesionálním umělcům, kteří restaurují několik nástropních maleb. Všechno to dění v loretě vám najednou připadá jako zázrak. Nejlépe to vyjádřil průvodce loretou David Král v zápise do návštěvní knihy výstavy: "Neskrývám rozpaky, zda zasvětit výklad loretě a nástropním malbám v ambitech, či provést turisty bez komentáře kolem vystavených prací."