autor:
Mgr. Marta Hrubešová, advokátka z Varnsdorfu
Před měsícem jsem se dozvěděl, že se mé bývalé družce, s níž jsem žil 2 roky a která teď žije asi půl roku s jiným mužem, narodil syn. Bývalá družka mi řekla, že otcem dítěte je její současný přítel, přičemž tento je také uveden v rodném listě dítěte. Já ale myslím, že otcem chlapce jsem já, a velmi stojím o to, aby se věc dala do pořádku. Co mám dělat?
Na tuto situaci pamatuje Zákon o rodině v novém ustanovení, které do něj bylo začleněno v roce 1998 proto, aby nedocházelo k diskriminaci muže, který se hlásí k otcovství dítěte, ale matka v tomto směru odmítá souhlasné prohlášení. V tomto ustanovení je tedy nyní uvedeno, že i muž, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte, může navrhnout, aby otcovství určil soud. Máte proto možnost obrátit se na okresní soud s žalobou o určení otcovství.
Před rokem jsem se podruhé vdala. Mám desetiletou dceru z první-ho manželství a chtěla bych, aby měla stejné příjmení se zbytkem své rodiny. Můj bývalý manžel sice platí výživné, jinak však o dceru zájem nemá - neukázal se už 3 roky. Když jsem mu psala, že bych chtěla podat žádost o změnu jejího příjmení, důrazně mi odepsal, že to nedovolí. Co mám dělat?
O změnu příjmení svého dítěte, jak asi víte, musíte žádat příslušný správní orgán, který rozhodne na základě zákona č. 55/1950 Sb., o užívání a změně jména a příjmení. Pokud otec s podáním žádosti nesouhlasí, lze konstatovat, že došlo k situaci na, niž pamatuje ustanovení § 38 odst. 3 a zejména ustanovení § 49 Zákona o rodině, podle kterého, nedohodnou-li se rodiče o podstatných věcech při výkonu své rodičovské zodpovědnosti, rozhodne soud. Přitom podle ustálené judikatury (R 11/78) je však obvyklé, že soud k podání takovéto žádosti dá souhlas přes odpor nesouhlasícího rodiče pouze v závažných případech - např. pokud takovýto rodič neplní své rodičovské povinnosti, nejeví o dítě zájem, ztratil k němu citový vztah apod.
