autor:
Mgr. Marta Hrubešová, advokátka z Varnsdorfu
Bydlíme v rodinném domě. Sousedé ve vedlejším domě vlastní psa, který ve dne i v noci běhá po zahradě a často dost hlasitě štěká. Ve dne nám to vcelku nevadí, protože stejně nejsme doma, ale v noci nás to ruší. Jedná se v tomto případě o přestupek rušení nočního klidu? Můžeme se obrátit na městský úřad, aby vlastníkům psa uložil pokutu? A pokud ne, co můžeme v této věci dělat? Sousedé tvrdí, že když mají psa na hlídání, tak musí štěkat.
Nejprve je nutné odpovědět na otázku, zda je vůbec štěkání psa možné posuzovat jako přestupek rušení nočního klidu. Ačkoliv se v právní praxi vyskytují různé názory, osobně se přikláním k těm, podle kterých to, ve většině případů, možné není.
Přestupek rušení nočního klidu podle § 47 odst. 1 písm. b) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích nepochybně spáchá osoba, která v době tohoto nočního klidu (tj. v době od 22 do 6 hodin) vykřikuje, hlasitě zpívá nebo používá televizní či rozhlasové přijímače apod. U štěkání psa to již tak jednoznačné není. Každý případ je nutné posuzovat individuálně.
Teoreticky by přestupek porušení nočního klidu mohl spáchat např. člověk, který by si, ač to není obvyklé, začal po 22. hodině na své zahradě se psem hrát, přičemž by tento pes štěkal tzv. na celou ulici. Pokud by se jednalo o psa, který by téměř celou noc štěkal skutečně "bezdůvodně", přičemž by navíc nešlo o ojedinělý případ, dalo by se o tomto přestupku za určitých okolností také uvažovat, bylo by však nutné posoudit celou věc také z pohledu zákona na ochranu zvířat proti týrání, protože takovéto chování psa zřejmě není zcela normální.
Předpokládám však, že ve Vašem případě se o žádný ze dvou výše uvedených případů nejedná. Jak uvádíte, Vaši sousedé vlastní psa za účelem ostrahy jejich rodinného domu a zahrady. V důsledku toho je poté zcela logické, že takovýto pes, v případě, že se v okolí pohybuje pro něj nežádoucí osoba, bude štěkat (i když snad někteří psi neštěkají a rovnou koušou, těchto je jistě méně). Takovéto štěkání se může opakovat, a to, zejména v případě, že se hlídaný objekt nachází na frekventovaném místě, např. v blízkosti pohostinství, i několikrát za noc. Pokud by majitel psa měl být v tomto případě za jeho štěkání, byť v době nočního klidu, sankcionován, rovnalo by se to v podstatě o nepřímému zákazu využívání psů k hlídání objektů. Toto, podle mého názoru, možné není, protože by se jednalo také o značný zásah do vlastnických práv osob. Tento případ bych proto rozhodně jako přestupek rušení nočního klidu neposuzovala.
Pokud jste štěkáním psa skutečně značně obtěžováni, máte možnost obrátit se na soud se žalobou na základě § 127 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení se musí vlastník věci zdržet všeho (tedy i působení hluku), čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval svého souseda. Zde však ještě jednou zdůrazňuji, že se musí jednat o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům a že tuto otázku bude soud hodnotit individuálně s ohledem na jím provedené důkazní řízení. Soud, pokud se rozhodne žalobě vyhovět, jistě nemůže zakázat psu štěkat, ale uloží jeho vlastníkovi povinnost provést taková opatření v rámci chovu psa, aby sousedé nebyli rušeni. Setkala jsem se také s názorem, že by měl v tomto případě sjednat nápravu městský úřad, a to na základě ustanovení § 5 občanského zákoníku. K tomuto musím uvést, že městský úřad jako orgán státní správy by k tomu byl povinen pouze v případě, že by se jednalo o skutečně zřejmý, tj. očividný zásah do posledního pokojného stavu. Rozhodně by se nemohlo jednat o případ, kdy už se určitý závadný stav stal stabilním, resp. pokojným, nebo o případ, v němž by ke zjišťování zřejmosti zásahu bylo nutné provádět složitější dokazování. Abych to napsala lidově - pokud Vás sousedův pes ruší neustálým štěkáním půl roku a Vy se teprve poté, protože Vás např. naštvaly i sousedovy děti, rozhodnete, že všeho máte dost a že půjdete žádat, aby městský úřad ve věci štěkání psa sjednal nápravu, nezbude správnímu orgánu, podle mého názoru, nic jiného, než aby Vaší žádosti nevyhověl, protože se bude jednat právě o situaci, kdy závadný stav trvá již delší dobu, resp. přešel ve stav pokojný.
