autor:
Mgr. Martin Hýbl, zástupce ředitele
Nepředpokládal jsem, že se ještě budu muset vracet k případu, který jsem zpočátku považoval za velikou bublinu. Ale po zhlédnutí diskuzního pořadu Sedmička jsem společně s většinou svých kolegů pocítil nutnost ozvat se. Opět se novináři, redaktoři a další pracovníci sdělovacích prostředků dopustili zásadní chyby - neověřili si pravdivost svých výroků. Zaráží mě komentář paní Bobošíkové, která jedním dechem oznámí divákům, že nikdo z pedagogů nepřijal od ředitele školy nabídku k řízení, když před tím uvedla, že řízení od školníka převzal v pondělí po zásahu úřadů zdejší učitel matematiky. Už zde je vidět rozpor. Jak to tedy bylo doopravdy s případem Obchodní akademie a Obchodní školy Rumburk?
Pondělí 28.1.: Až na přímou otázku je sboru na pedagogické radě oznámen odchod zástupce ředitele a ředitel ubezpečuje znepokojený sbor, že krajský úřad je se vším seznámen a situaci řeší.
Úterý 29.1.: Na poradu ředitelů odjíždí pouze jeho zástupce a kraj logicky předpokládá, že školu bude po odstoupení ředitele řídit on.
Čtvrtek 30.1.: V průběhu dne jsou osloveni dva(!) učitelé, zda nechtějí být pověřeni řízením školy. Ani jeden návrh nepřijímá, a tak je vedením pověřen školník. Toto rozhodnutí odstupující ředitel písemně poštou oznamuje krajskému úřadu. O problému se ale ještě v průběhu odpoledne dozvídají zaměstnanci KÚ a zároveň novináři. Kolem devatenácté hodiny přijíždějí do školy zástupci KÚ, aby vzniklou situaci uklidnili a našli nejvhodnější řešení.
Pátek 1.2.: Byl jsem kontaktován místostarostou města, který mě požádal o pomoc, a poté pracovnicí krajského úřadu. Dohodli jsme se na dalším postupu a v pondělí 4.2. jsem byl jmenován zástupcem ředitele (nikoliv tedy ředitelem, jak bylo také mylně uvedeno).
Je nám samozřejmě líto, že kolem naší školy byla rozpoutána taková mediální kampaň. Ze strany odstupujícího vedení přitom stačilo málo - informovat kraj, oslovit opravdu všechny členy sboru. Otázkou ovšem zůstává, zda nebyl tento způsob odchodu zvolen se záměrem poškodit a zdiskreditovat celou školu. Mé tvrzení podporuje výrok pana Pilipa, který prohlásil, že celá událost sníží vážnost školy. Nechápu ovšem, proč by měla utrpět vážnost školy, která v celém případu nehrála žádnou roli. O svém počínání by měli především přemýšlet lidé, kteří celou situaci vyhrotili a kteří již v tomto okamžiku nemají se školou nic společného.
Závěrem bych chtěl veřejnost ubezpečit, že Obchodní akademie a Obchodní škola Rumburk plní stále svou základní úlohu - vzdělává a vychovává mladé lidi!
