Vážená redakce,
i když jako Policie ČR, Obvodní oddělení v Rumburku nejsme častými dopisovateli do vašich novin, chtěl bych touto cestou seznámit čtenáře s případem, který se stal v prvních dnech nového roku a který vzhledem k počáteční závažnosti a dramatičnosti měl dobrý konec.
Dne 2. ledna 2002 odpoledne se jedna mladá paní z Rumburku vydala na nákup do prodejny Edeka ve Šluknově. S sebou vzala svého čtyřapůlletého syna. Vybírání zboží a nákup probíhal standardně až do doby, když před 17. hod. u pokladny zjistila, že postrádá svého synka. V tuto dobu byla venku již tma, spousta sněhu a mráz okolo - 10
°C. Žena začala za pomoci příbuzných po svém dítěti pátrat, ale bohužel bezvýsledně. V 18.45 hod. se proto dostavila na Obv. oddělení ve Šluknově, kde přítomným policistům sdělila momentálně neřešitelný problém. Vzhledem k výše uvedeným povětrnostním podmínkám, denní době a k věku chlapce byla situace policisty ihned vyhodnocena a byly soustředěny síly a prostředky k zahájení pátrací akce. Bylo soustředěno téměř padesát policistů PČR a strážníků MP, 3 psovodi a 8 vozidel.
Zatímco ve Šluknově běželo pátrání, v Rumburku se ulicí Slévačskou vracel domů do Dolních Křečan pan Bohumil Kocourek se ženou. U železničního viaduktu míjeli malého chlapce, který šel zcela sám. Tato okolnost se jim zdála divná, a proto chlapce oslovili. Ten jim řekl, odkud a kam jde, a protože je osud dítěte nenechal lhostejným, pan Kocourek se vydal společně s chlapcem na sídliště Podhájí hledat jeho domov.
Protože s popisem chlapce byli seznámeni i strážníci MP v Rumburku, službu konající strážník Hájek pozorně sledoval monitory se záběry bezpečnostních kamer. Ve 23.15 hod. na jednom z monitorů zahlédl, jak po sídlišti v Podhájí chodí muž s malým chlapcem, jenž odpovídal popisu hledaného. Ihned vyrozuměl hlídku Policie OOP Rumburk, která skutečně v chlapci zjistila pohřešovaného (čtenářům dlužím jeho jméno, jmenoval se David). Dalším provedeným šetřením se zjistilo, že chlapec odešel v odpoledních hodinách z prodejny nikým nezpozorován. Ze Šluknova se vydal okolo Čítkova mlýna do Starých Křečan. Kdo tuto cestu zná, ví, že téměř celá vede lesem. Dále ze Starých Křečan šel na Rumburk a správně odbočil v Dolních Křečanech do ul. Slévačské. Za tmy, mrazu a sám tak ušel téměř 15 km, což je vzhledem k jeho věku sportovní výkon. Na cestě byl přes pět hodin! Musím se však zeptat, jak je možné, že si chlapce někdo všiml až téměř před cílem jeho cesty? Žádnému z projíždějících řidičů a členů osádek vozidel nebyl v tuto dobu podezřelý výskyt samotného dítěte? Je to nevšímavost? Jak málo stačilo k tragédii, pokud by chlapec zabloudil, únavou si sedl a umrzl, případně byl někým zneužit apod. Šťastná maminka si jej převzala živého a zdravého kolem půlnoci.
Konec dobrý, všechno dobré, říká se. Poděkování patří panu Kocourkovi, který nebyl lhostejný a ujal se malého cestovatele, dále strážníku Hájkovi za profesionální přístup k využívání bezpečnostního kamerového systému v Rumburku. A na závěr vzkaz všem maminkám neposedných klučinů a děvčátek: i při nákupu je třeba se věnovat svým ratolestem a nenechat se unést nabízeným zbožím.
mjr. Ladislav Cink
zástupce vedoucího Obv. odd. Rumburk
