Jak dál s ekologií v našem městě?

Publikováno: 31.1.2002 Autor: red
V tomto článku bych chtěl reagovat na případ uveřejněný v těchto RN, který nastal v Růžové ulici. V minulém roce zde došlo k nepovolenému ořezu smrku pichlavého, který údajně stínil do oken vyšších pater činžovního domu. Při bližším zjišťování skutečností se přišlo na to, že strom se nachází v blízkosti elektrického vedení a zároveň tento strom byl v minulosti neodborně "upravován" a má v současné době pět vzrůstových vrcholů. Oddělení životního prostředí MěÚ Rumburk tedy rozhodlo prozatímně souhlasit s tímto ořezem a po projednání s ostatními nájemníky bude do konce vegetačního období požádáno o jeho celkové pokácení. Tento případ není v Rumburku ojedinělý, neboť v minulosti bylo běžným zvykem v těsné blízkosti výstavby činžovních nebo panelových domů provádět výsadbu buď lesních, nebo jiných stromů. Každý totiž chtěl mít pod okny "něco zeleného". Z počátku to nevadilo nikomu, ovšem postupně, jak tyto stromy odrůstaly, stávaly se spíše přítěží. Obyvatelé spodních pater těchto společných domů zpravidla požadují na našem odboru jejich redukci nebo přímo pokácení, zatímco obyvatelům vyšších pater tyto stromy nevadí. Stavební zákon totiž neřeší v jaké vzdálenosti je výsadba lesních popř. ovocných stromů povolena. Zpravidla se doporučuje minimální vzdálenost 10 m od základového zdiva. Jiný případ je údržba nebo obnova živých plotů, jak tomu bylo v prosinci loňského roku v ulici Dominova, Stepní a Novákova. V těchto, původně železničářských domcích, provedli původní nájemníci výsadbu živého plotu z habru obecného, který dnes má stáří 70 a více let. Mladší obyvatelé těchto ulic požadují spíše obnovu těchto plotů a výměnu za keře celoročně zelené, např. cesmínu ostrolistou. Spor se dostal až na zasedání městského zastupitelstva a odbor ÚPIaŽP prostřednictvím Agentury ochrany přírody v Ústí nad Labem a prostřednictvím Českých drah, a.s., které jsou vlastníky pozemku, zajistí ochranu stávajícího plotu. Tím ovšem není vyloučeno, že v budoucnu k postupné obnově této zeleně stejně dojde. Daleko horším případem jsou buď telefonní, nebo písemná anonymní oznámení, kdy stěžovatelé bez uvedení svého jména oznamují našemu oddělení nepovolené kácení nebo ořez stromů. Náš odbor prověřuje i tato oznámení, ovšem účinek těchto opatření bývá mizivý. Většinou se stane, že na místo dorazíme až druhý den nebo anonymem označený občan se k uvedenému skutku vůbec nepřihlásí. Myslíme si, že každý by měl mít tolik osobní statečnosti a pod písemné oznámení se podepsat. Závěrem bych se chtěl podívat poněkud širším pohledem na stav veřejné zeleně na katastru města Rumburka. Celkově lze říci, že město samotné i okolí je bohatě pokryto touto zelení při srovnání s jinými městy. Jiná otázka je kvalita a údržba této zeleně. Územní plán města zachycuje a popisuje část kvalitní zeleně (dospělých stromů) na tomto území, ovšem stále ještě zbývá veliké procento dobrých a vzácných stromů, které je nutno rovněž udržovat a ošetřovat. Proto odbor ÚPIaŽP připravuje inventarizaci této zeleně s cílem pečovat také o stromy, které v územním plánu zachyceny nejsou. Období vegetačního klidu je právě tím příhodným časem, kdy je možno stromy staré, poškozené nebo jinak nemocné odstranit nebo alespoň provést úpravu a odlehčení přehoustlých korun. A na samý konec snad jen poznámku, že v případě pokácení stromu se automaticky a dle zákona nařizuje nová výsadba.

Ing. Vlastimil Mráz odbor ÚPIaŽP MěÚ Rumburk