autor:
H. Menšíková
Právě před rokem přebíral za velkého potlesku (a se svojí roční dcerou Kristýnkou v náruči) houslista Bohuslav Matoušek ve festivalovém paláci v Cannes prestižní hudební cenu CLASSICAL AWARDS 2001. Získal ji v silné zahraniční konkurenci společně s Petrem Adamcem, docentem pro komorní hru na pražské AMU, za kompletní nahrávku 16 skladeb pro housle a klavír Bohuslava Martinů.
B. Matoušek (nar. 1949) byl vedle V. Hudečka v 70. letech po řadě úspěchů předurčen k oslnivé dráze houslového virtuosa, nikdy se ale touto efektní a přímočarou cestou ke slávě nevydal. Působil opakovaně jako sólista a koncertní mistr v Japonsku u tokijského orchestru (měl zde i svůj Fan-club). Patnáct let (do r. 1995) ho zavazovalo poslání primária Stamicova kvarteta, které dovedl k mezinárodním úspěchům a oceněním. Nyní se opět věnuje sólistické činnosti, energii vkládá do tvorby kompletů a uvažuje o založení vlastního komorního orchestru.
Z programu nastudovaného pro letošní Pražské jaro uvedou umělci 11. února v Rumburku tři slavné sonáty tří světoznámých skladatelů. Pařížský varhaník César Franck se teprve na konci života dožil uznání jako skladatel - o jeho sonátě A dur dobový kritik napsal, že je proklatě krásná. Lyrická, plná typické schubertovské melodiky je sonáta g moll, kterou složil v 19 letech představitel evropského hudebního romantismu Franz Schubert. Sonáta č. 3 (1944) Bohuslava Martinů, která je nahraná na oceněném kompletu, je podle hudbyvědců korunou komorní tvorby z amerického období. B. Matoušek, vynikající interpret jeho houslových sonát, se vyznává: "B. Martinů je skladatel pro nové 21. století. Je moderní, přitom lyrický a melodický. Ať užije sebemodernějšího postupu, nakonec se vždy prosadí nádherná melodie."
autor: H. Menšíková
Právě před rokem přebíral za velkého potlesku (a se svojí roční dcerou Kristýnkou v náruči) houslista Bohuslav Matoušek ve festivalovém paláci v Cannes prestižní hudební cenu CLASSICAL AWARDS 2001. Získal ji v silné zahraniční konkurenci společně s Petrem Adamcem, docentem pro komorní hru na pražské AMU, za kompletní nahrávku 16 skladeb pro housle a klavír Bohuslava Martinů.
B. Matoušek (nar. 1949) byl vedle V. Hudečka v 70. letech po řadě úspěchů předurčen k oslnivé dráze houslového virtuosa, nikdy se ale touto efektní a přímočarou cestou ke slávě nevydal. Působil opakovaně jako sólista a koncertní mistr v Japonsku u tokijského orchestru (měl zde i svůj Fan-club). Patnáct let (do r. 1995) ho zavazovalo poslání primária Stamicova kvarteta, které dovedl k mezinárodním úspěchům a oceněním. Nyní se opět věnuje sólistické činnosti, energii vkládá do tvorby kompletů a uvažuje o založení vlastního komorního orchestru.
Z programu nastudovaného pro letošní Pražské jaro uvedou umělci 11. února v Rumburku tři slavné sonáty tří světoznámých skladatelů. Pařížský varhaník César Franck se teprve na konci života dožil uznání jako skladatel - o jeho sonátě A dur dobový kritik napsal, že je proklatě krásná. Lyrická, plná typické schubertovské melodiky je sonáta g moll, kterou složil v 19 letech představitel evropského hudebního romantismu Franz Schubert. Sonáta č. 3 (1944) Bohuslava Martinů, která je nahraná na oceněném kompletu, je podle hudbyvědců korunou komorní tvorby z amerického období. B. Matoušek, vynikající interpret jeho houslových sonát, se vyznává: "B. Martinů je skladatel pro nové 21. století. Je moderní, přitom lyrický a melodický. Ať užije sebemodernějšího postupu, nakonec se vždy prosadí nádherná melodie."