autor: Josef Eder
V polovině 14. století nařídil císař a král český Karel IV., aby v každé farnosti byla u kostela zřízena škola. Povinná školní docházka však ještě neexistovala, tu zavedla svým nařízením až císařovna Marie Terezie od roku 1775. Dozor na školách měl v té době místní farář, který zároveň vyučoval náboženství. Celý Šluknovský výběžek (zvaný Niederland) byl protestantský, a tak se můžeme domnívat, že i v rumburské škole se na tehdejší dobu šířily nové myšlenky. Obsahem výuky bylo hlavně náboženství, psaní a hláskování. Kantorem se stal vždy vzdělaný občan, který musel vykonávat i jiné služby, jako například obecního písaře, ale i varhaníka. Proto dostal k ruce později pomocníka ve škole.
V samotném Rumburku byla na počátku 18. století škola dřevěná tak jako většina městských domů, proto se nelze divit, že při tehdejších častých požárech měst i ona lehla popelem. Stalo se tak v roce 1748, kdy již byla školou obecnou a starala se o ní městská rada. Proto dal tehdejší purkmistr v roce 1764 vystavět školu novou, a to dokonce ze svých prostředků. I tato škola sloužila svému účelu až do konce roku 1856 jako škola obecná. V roce 1855 byla hned vedle ní postavena škola nová (dnešní zvláštní škola), která měla 16 tříd a ta již nesla název triviální. To proto, že se v ní vyučovaly tři základní znalosti - čtení, psaní a počítání. Pozdější rozvoj průmyslu a nárůst obyvatelstva přispěl k rozvoji školství na území města velkou měrou. Rovněž k němu přispěly i nové zákony, které přinesly zvýšený počet tříd. Šestitřídní škola byla změněna na pětitřídní obecnou a trojtřídní měšťanskou. Toto vše, včetně osvícenosti mnohých radních v čele se starostou, místní školní radou a za podpory školní rady v Litoměřicích, vedlo k rozhodnutí postavit školu novou. Stalo se tak na přelomu 18. a 19. století. Pouhý rok trvalo vybrané firmě postavení tehdy chlapecké a měšťanské školy naproti tělocvičně německých turnerů v dnešní Tyršově ulici. Slavnostní otevření dne 4. října 1901 se zúčastnilo na pozvání starosty města pana Rudolfa Eysserta mnoho oficiálních hostů. Rumburk byl městem s převážně německy mluvícím obyvatelstvem, vždyť při sčítání v roce 1900 se hlásilo k české národnosti 10 osob. V době I. světové války byla škola přeměněna na kasárna 7. střeleckého pluku a žáci se museli přestěhovat na výuku do gymnázia. Ačkoliv v té době existovala v místě skupina Německého školského spolku jako protiváha České matice školské, již v roce 1915 bylo zahájeno vyučování češtiny jako výběrového předmětu na měšťanské chlapecké škole. Po skončení I. světové války a ustavení Československé republiky se zvýšil počet obyvatel tehdy národnosti česko-slovenské na celých 326 osob. Počet dalších v okolních obcích zapříčinil ustavení České školy obecné. Stalo se tak právě ve školní budově v dnešní Tyršově ulici. Nejprve to byly dvě oddělení s pěti třídami, ale také zde byla otevřena Česká škola mateřská s obcovacím jazykem českým. Správcem obou českých škol byl pan Jindřich Kocur.
Letos uplyne tedy 100 let od otevření školy v Tyršově ulici. Za tu dobu se v jejích škamnech vystřídalo množství žáků. Od roku 1919 to byli i žáci, kteří se učili v jazyce českém. Jistě jich ještě dost žije, kteří v tom roce v této škole poprvé hleděli na čelní stěnu třídy k obrazu J. A. Komenského. S jednou "školačkou" jsem se potkal v Jiříkově, a není to tak dlouho, co oslavila osmdesátku a ráda vzpomíná na rok, kdy vstupovala do lavic této školy. Když v roce 1932 opouštěla její budovu skončením páté třídy, čekalo ji dlouhé dojíždění do Dolní Poustevny, kde pokračovala ve školní docházce do české školy měšťanské. V Rum-burku již tehdy žilo 800 Čechů a nebýt Mnichovské dohody, jejich počet by se úměrně zvyšoval.
Bývá zvykem k jakémukoli výročí blahopřát. Dovolte mi proto, abych i já, bývalý žák této školy, který do jejích tříd nastupoval po 50 letech od jejího otevření, popřál k tomuto výročí 100 let. Přeji této škole úspěšný rozvoj v čase a děkuji všem těm, kteří se podíleli na jejím zvelebování a přenosu vědomostí na další generace.
Na dobové fotografii je vidět žáky tehdejší České školy obecné na závěr školního roku 1931/1932. Fotografii laskavě zapůjčila bývalá žačka školy paní Vobořilová-Walterová z Jiříkova.