autor:
B. Ledvinková
Když mi byla nabídnuta prohlídka koupaliště a všech přidružených sportovišť, ráda jsem přijala. Vím sice, co se zde koná v kultuře i ve sportu, ale neměla jsem představu, jakou podobu dnes celý areál má. Při cestě k lékaři jsem už dříve zaznamenala, že letos byl funkční i bazén pro plavce, což mne potěšilo, ale jinak mi konkrétní vize chyběla.
Jako první mne oslovil dětský dřevěný a provazový hrad. Hned jsem zalitovala, že mi není 8 roků jako naší Kačence. Asi by mne rodiče odtud těžko dostávali. Kousek dál mají kluci i hřiště na kopanou. Velice se mi líbily antukové dvorce na volejbal i tenis s večerním osvětlením, ale přednost by u mne získaly kurty plážového volejbalu se svým jemným písečkem. Těm už chybí opravdu jen šplouchání mořských vln!
Měla jsem dojem, že chatičky jsou nějak jinak rozmístěny, než byly v mé paměti. Bylo tomu tak. Kvůli výstavbě nové sportovní haly byly přestěhovány. Jak jsou využívány? Mají již své pravidelné návštěvníky, kteří oceňují hlavně koncentrovanost sportovišť, restauračních služeb, ale i blízkost města. Škoda, že jako turistické středisko zatím nejsme příliš v povědomí. Neškodilo by, aby návštěvníků bylo víc! Tady by zřejmě pomohla jedině promyšlená propagace po celé republice, možná i za hranicemi.
Jediným záporem, který jsem prohlídkou mohla zjistit, bylo, že zatravněná pláž je silně podmáčena. Jak mi můj průvodce sdělil, není to způsobeno pouze dešti, ale i spodní vodou. Bude tedy třeba provést opravu stávajícího odvodňovacího systému. Docela jsem přivítala, když jsme přešli do objektu restaurace, venku byla přece jen už zima. Uvnitř sálalo teplo ze dvou krbů, bylo zde útulno. Překvapil mne celý interiér. Naposledy jsem zde byla ještě se svým mužem, a to už je dobrých... nejméně 6 let. Tehdejší jednoduché lavice a stoly nahradily pěkné židle a stolečky. Také okna zaznamenala rekonstrukci, nejenže jsou pěkná, ale hlavně dvojitá, takže teplo zbytečně neuniká. Ovšem úplně nejvíc jsem byla zvědavá na všude zmiňovaný squash a bowling. Připadalo mi to jako nedostatek ve vzdělání, že jsem ještě ten rumburský neviděla. (Přesto, že dobře znám sály Ewingů, Colbyů a dalších. Tedy jenom z obrazovky.) Co říci k těm našim? Moc se mi líbily. Skoro jsem lidem, kteří se v zaskleném dvorci honili za míčkem, i těm, kteří v pohodě u stolku s nápojem podle svého gusta sledovali zápolení svého soupeře s kuželkami, aby chvílemi radostně zahučeli nebo zklamaně zabručeli, záviděla. Inu, každé mládí má jiné možnosti a tedy i rozdílné priority. My jsme měli tělocvičny na kvetoucích loukách, na remízcích mezi poli. Ale jděte se dneska projít na kdysi krásné louky a pole! Získáte tak akorát nějakou alergii! A tak jsem ráda, že se ve městě našlo pár zodpovědných podnikatelů, kteří občanům poskytují sportovní vyžití ať už v Sokolovně, na koupališti, nebo jinde.
Ale na jednu bolístku jsem na koupališti přece jen narazila. Je jí nedostavěná sportovní hala. Když jsem vešla dovnitř, zatočila se mi hlava, jako když vylezu někam hodně vysoko. Je to obrovský prostor, který skýtá netušené možnosti využití ve sportu i v kultuře. Možná, že jejím zprovozněním by se odstranily i některé negativní dopady na obyvatele okolních domů, nemocnic a pod. Tedy, pokud je dobře zvukově izolována. Jenže k jejímu dokončení chybějí peníze. Tady je prostor k přemýšlení pro majitele, pro město, pro sponzory. Byla jsem ráda, že jsem si mohla celý areál prohlédnout a že všechny mé otázky byly panem Romanem Pešťákem zodpovězeny. Děkuji svému průvodci a přeji, aby lidé ještě ve větším počtu navštěvovali a využívali možností, které jsou jim na koupališti nabízeny a poskytovány. Utuží si zdraví, získají dobrou fyzičku, najdou nové přátele a nakonec se dobře pobaví při večerní zábavě. A pokud by se vám stalo něco podobného jako mladým lidem, o nichž jsme psali v minulém čísle RN, tedy, že by se vás obsluhující pokusil nebo pokusila ošidit, najděte ihned vedoucího pana Václava Pešťáka a řešte záležitost okamžitě. Pan Pešťák je při zábavách vždy přítomen a má zájem na dobrém jménu své provozovny.
