Pravoslavní metropolitové a arcibiskupové pražští byli v uplynulých desetiletích a možná i době ještě vzdálenější jedinými nejvyššími představiteli některé z křesťanských církví v naší zemi, kteří navštívili Rumburk. Vladyka Kryštof, současný pravoslavný arcibiskup pražský a českých zemí, je pak prvním takovým představitelem, jenž zatím od svého nástupu na pražský stolec navštěvuje Rumburk každoročně, a to při příležitosti chrámového svátku církevní obce na Strážném vrchu.
Zájem našeho nynějšího vladyky (jak oslovují pravoslavní křesťané svého biskupa) je dán nejenom jeho péčí o jemu svěřené farnosti, ale též hlubokým vztahem ke Strážnému vrchu a osobě archimandrity Andreje Kolomackého, kterého měl to požehnání ještě jako mladý chlapec osobně poznat. V chrámu svatého Jana Křtitele na Strážném vrchu uvítali vladyku v neděli 9. září nejenom duchovní správce se svou rodinou a věřícími, ale též významní představitelé města Rumburk v čele se starostou panem Sembdnerem, četní hosté a občané města. Důstojnou, více než dvouhodinovou bohoslužbu, archijerejskou svatou liturgii, zkrášlil svými církevněslovanskými zpěvy mladičký tříčlenný sbor, který vladyku Kryštofa z Prahy doprovázel. Nápěvy, které mohli účastníci bohoslužby slyšet, pocházely povětšině z ruského monastýru Valaam, nacházejícího se v Karelii u finských hranic, na jednom z ostrovů jezera Lagoda. Podotkněme, že v pravoslavné církvi se při bohoslužbách neužívají hudební nástroje. Nádherné zpěvy mladých pravoslavných křesťanů z Prahy musely každého přítomného zaujmout svou hlubokou duchovností a zvláštní něhou a teplem. Při promluvě, jejímž ústředním bodem byla mučednická smrt svatého Jana Křtitele, připomněl vladyka Kryštof ne vždy patrnou, za to však nezpochybnitelnou pravdu duchovního zákona, v rámci něhož každé zlo, kterého se dopustíme, vrátí se Boží spravedlností zpět ke svému původci. Připomněl také mučednickou smrt biskupa Gorazda a dalších pravoslavných křesťanů za II. světové války, když vykonavatelé atentátu na říšského protektora R. Heydricha nenašli úkryt nikde jinde než v pravoslavném chrámu. Pravoslavná církev pak měla být u nás za svou lásku k vlasti a národu zcela zničena.
Po slavnostních bohoslužbách se vladyka krátce seznámil s technickým stavem chrámu a farní budovy a poté se sešel na pracovním obědě s panem starostou Sembdnerem. K srdečné a zdvořilé náladě přispěl jak vladyka Kryštof, tak pan starosta. V rozhovoru vladyka vysvětlil důvody zájmu pravoslavné církve o chrám na Strážném vrchu. V žádném případě to nejsou důvody zištné, neboť pravoslavné církvi Strážný vrch (právně) nepatří, je zde pouze v dlouhodobém pronájmu. Důvodem je láska a vztah pravoslavných k tomuto duchovnímu místu. Vladyka i pan starosta se také seznámili s některými číselnými údaji ohledně rekonstrukce chrámu a fary. Za uplynulé 3 roky zde bylo investováno zhruba 950.000,- Kč. Z toho téměř 80 % připadá na vlastní prostředky pravoslavné církve, ať už jde o prostředky zdejší nepočetné farnosti, nebo o ty, které se podařilo získat s pomocí církevního ústředí nebo z veřejných fondů a státních dotací. Město Rumburk se dosud podílelo asi 20 %, především zbudováním nové přístupové cesty s příspěvkem na revitalizaci lipové aleje. Vladyka Kryštof zdůraznil snahu pravoslavné církve dále postupovat v opravách, ale zmínil zároveň i vyčerpanost zdejší farnosti a těžkosti při získávání finančních prostředků na některé druhy oprav. Ve světle výše zmíněných souvislostí prosil pana starostu o zvážení možností a podporu města při dokončení především vnější opravy chrámu a farní budovy.
Odpoledne ještě vladyka Kryštof navštívil přes krajní nepřízeň počasí městský hřbitov, kde odsloužil panychidu (krátký přímluvný obřad za zesnulého) nad hrobem archimandrity Andreje Kolomackého.
Jsem rád, že mohu veřejně (na stránkách Rumburských novin) ještě jednou poděkovat vladykovi Kryštofovi, pravoslavnému arcibiskupovi pražskému a českých zemí, za jeho návštěvu, modlitby a veškerou pomoc, panu starostovi Sembdnerovi s chotí za to, že nám obětovali svůj nedělní čas, mladým zpěvákům z Prahy za krásný zpěv, paní Honců a celé obsluze restaurace Café Marco v Horním Jindřichově za výborný oběd a milé prostředí a v neposlední řadě také své mátušce, celé rodině a svým přátelům za trpělivost, obětavost a pomoc při přípravách návštěvy, která, doufejme, proběhla k slávě Boží.
za pravoslavnou církevní obec v Rumburku o. Antonij Drda, duchovní správce