autor:
Jan Sembdner, starosta města Rumburka
V roce 1997 byla zahájena II. fáze Reformy veřejné správy v České republice, a to přijetím ústavního zákona o vyšších územních samosprávných celcích (VÚSC). Uvedená II. fáze reformy pokračovala přijetím zákona o krajích, zákona o volbách do zastupitelstev krajů, novým zákonem o obcích a schválením zákona o okresních úřadech. Posledně uvedený zákon de facto deklaruje ukončení činnosti okresních úřadů na území ČR k poslednímu dni roku 2002.
Vláda ČR opakovaně potvrdila, vědoma si složitosti realizace reformy veřejné správy, že toto přijaté usnesení parlamentu ve věci ukončení činnosti okresů k 31.12.2002 je nezpochybnitelné. Legislativním základem pro další etapu reformy veřejné správy území je určení sídel budoucích pověřených obecních úřadů III. stupně. Kompetence ve výkonu státní správy budou po skončení činnosti okresních úřadů převedeny zčásti na kraje a zčásti pak přejdou na budoucí pověřené obecní úřady III. stupně. Tím se výrazným způsobem zvýší míra samosprávnosti území kraje, ale i regionů (oblastí) vč. Šluknovska. Gestorem reformy veřejné správy je Ministerstvo vnitra ČR, které koordinací postupu reformy veřejné správy na území nově vzniklých krajů pověřilo tzv. koordinátory výkonu státní správy na území jednotlivých krajů.
Připravovaná změna ve výkonu státní správy bude mít podstatný dopad na život každého občana, ale i na funkci veřejnoprávních a privátních subjektů. Proto je výběr pověřených obecních úřadů III. stupně velmi pozorně sledován zejména představiteli místních a krajských samospráv a členy zákonodárných sborů.
Vláda České republiky projednává v současné době "Věcné řešení návrhu sídel obcí s rozšířenou působností". Z uvedeného materiálu, jehož předkladatelem je Ministerstvo vnitra ČR, vyplývá, že pověřenými obecními úřady III. stupně v okrese Děčín mají být MÚ Děčín a MÚ Rumburk. Citovaný návrh Ministerstva vnitra ČR respektuje zájmy většiny občanů severní části okresu Děčín a vychází z dobré znalosti potřeb regionu Šluknovského výběžku. Uvedený materiál rovněž reflektuje stanoviska měst a obcí Šluknovska, např. již z roku 1994, kdy Sdružení pro rozvoj Šluknovska podalo na MV ČR žádost o vznik okresu Rumburk. Z uvedených rozhodnutí přirozeně vyplývalo, že sídlem navrhovaného okresu mělo být město Rumburk. Usnesením Vlády ČR č. 658/1994 byl zřízen pouze jeden nový okres v celé ČR, a to Jeseník.
Návrh přesunu kompetencí z OkÚ Děčín na MěÚ Rumburk v plném rozsahu koresponduje se základními požadavky reformy veřejné správy ČR. Mezi ně patří především přiblížení výkonu státní správy občanovi, další zkvalitňování výkonu státní správy a dále elektronizace kontaktu občana s úřadem (elektronický podpis, elektronické podatelny, e-mailová korespondence s úřadem aj.).
I. Historie správního uspořádání
Výkon státní správy na území Šluknovska byl od roku 1850 do roku 1960 vykonáván povětšinou ve dvou správních jednotkách, jejichž úřady sídlily ve městech Rumburk a Šluknov, a v určitých obdobích rovněž ve Varnsdorfu. Jediným městem na Šluknovsku, které bylo správním centrem nepřetržitě až do reformy v roce 1960, byl právě Rumburk.
II. Kritéria pro stanovení pověřených obecních úřadů
Jedním ze základních kritérií výběru obcí je minimální velikost správního obvodu 15 tis. obyvatel spolu s dostupovou vzdáleností. Dalšími kritérii jsou např. hustota osídlení, dojížďka za službami, za prací a do škol, tradiční správní spádovost aj. Dalším významným aspektem je stanovisko obcí (zastupitelstev měst a obcí Šluknovska), do kterého správního obvodu mají být zařazeny. K tomu je třeba uvést, že 14 měst a obcí Šluknovska osvědčilo rozhodnutím svých zastupitelstev, aby pověřeným obecním úřadem III. stupně byl MěÚ Rumburk (celkem to reprezentuje 78 % obcí o celkovém počtu přes 35 tis. obyvatel).
III. Dostupnost a spádovost sídla pověřeného úřadu
Z hlediska komfortu občana při kontaktu se státní správou je nezbytné, aby sídlo pověřeného úřadu bylo dobře dostupné z celého správního obvodu. Zároveň musí být umístěno tak, aby jednání na úřadě bylo možno spojit buď s dojížďkou do zaměstnání, nebo s vyřízením dalších záležitostí na ostatních úřadech či institucích. Za dobře dostupné je považováno sídlo vzdálené méně než 20 km, přičemž vzdálenost musí být vážena počtem obyvatel v obcích správního obvodu. Pro drtivou většinu občanů Šluknovska je dostupnost a spádovost MěÚ Rumburk výhodná. Rovněž počet spojení z regionu je do Rumburka kvalitní (včetně počtu dopravních spojení vážených počtem obyvatel). Významná část úřadů, s nimiž občané přicházejí do styku, je umístěna právě v Rumburku. Některé úřady a instituce se nacházejí ve více místech regionu.
IV. Technická a personální připravenost, financování přenosu kompetencí
Budoucí pověřený obecní úřad musí být technicky a personálně schopen zvládnout soustavně se zvyšující objem výkonu státní správy. Musí disponovat plně kapacitní počítačovou sítí s připojením na internet a rovněž musí mít jasnou investiční strategii (vč. alternativ řešení) v souvislosti se vznikem úřadu s rozšířeným výkonem státní správy. Obec se sídlem pověřeného úřadu III. stupně musí být připravena podílet se na financování věcných i osobních nákladů spojených s přesunem kompetencí. Stupeň připravenosti na převzetí kompetencí výkonu státní správy je v Rumburku vysoký a je pozitivně hodnocen odbornou veřejností vč. náměstka ministra vnitra Dr. Postráneckého.
V. Legislativní podmínky pro převzetí kompetencí, kvalita rozhodovacího procesu, převzetí zřizovatelských funkcí
Ministerstvo vnitra ČR v současné době předkládá Vládě ČR konkrétní návrhy na věcné řešení přenosu působnosti okresních úřadů na obce III. stupně. Uvedené přesuny byly již projednány s jednotlivými ministerstvy a první návrhy byly rovněž zveřejněny v odborném tisku. Některé otázky se stále řeší, ale budoucí pověřený úřad musí být schopen zvládnout nejen objem všech správních řízení, ale podstatná bude především jejich kvalita, protože nekvalitní, neprofesionální a rozporná rozhodnutí povedou k nárůstu odvolacích řízení, k chaosu a v konečném důsledku také k větší nedůvěře občana k úřadu.
Je nutné klást velký důraz na odbornou úroveň, přípravu a vzdělávání pracovníků pověřeného úřadu III. stupně. Obrovskou chybou by bylo nevyužití rozsáhlého kvalifikačního potenciálu současných pracovníků okresního úřadu. Budoucí pověřená obec musí rovněž počítat s převzetím zřizovatelských funkcí některých zařízení s regionální působností, např. v oblasti zdravotnictví, sociálních služeb, kultury aj.
VI. Závěr
Jako představitel samosprávy obce, která je navržena jako budoucí pověřená obec III. stupně, se chci závěrem vyjádřit k některým dalším aspektům reformy veřejné správy v okrese Děčín, resp. na Šluknovsku. Ve svém článku jsem se pokusil osvětlit některé souvislosti složitého procesu reformy. Je nešťastné, že problém veřejnost vnímá jako "rivalitu Rumburka a Varnsdorfu s historickým podtextem" a podobně. Z celé záležitosti se bohužel stává politikum a problém nevnímá věcně a nehodnotí se zejména skutečné zájmy občanů Šluknovska.Vývoj určení pověřené obce na Šluknovsku bohužel negativně ovlivnila některá rozporuplná vyjádření některých ústavních činitelů, krajských zastupitelů a ve velké míře i některé mediální výstupy. Pochybná vyjádření jednoho rádoby všeznalého politického turisty a bývalého poslance snad ani nemá smysl komentovat.
V zájmu nás všech je řešit závažné infrastrukturální problémy regionu, a těch je bohužel nepočítaně. Proto vidím jako vhodnější, aby se lidé, kteří nesou politickou či věcnou odpovědnost za rozvoj okresu, zabývali řešením konkrétních problémů a hledali ze svých pozic (státní správy, samosprávy, Parlamentu ČR) další cesty, jak se zasadit o zlepšení úrovně života nás všech.
