autor:
uvedeni níže
Krátce před prázdninami se na pultech některých knihkupectví a kulturních zařízení objevila "osmistránečka" uvádějící připravovanou knížku pod názvem "Očima generací". Jejím tématem jsou vzpomínky a osudy studentů a kantorů rumburského gymnázia (1945 - 2001). I mimo náš region jsme při různých příležitostech položili otázku: "Koho vůbec dnes taková knížka může zajímat?" Otázka je na místě tím spíše, že sýčkové tvrdí: "Přece nikoho!"
Studentka Anička Smetanová (17) z Čerčan u Prahy: "Těžko říct. Záleží na "typu" člověka, jak já říkám. Na jeho věku, vzdělání, zájmech. Mě třeba zaujala epizodka mé vrstevnice, která odmaturovala loni. Ale proč i mladého člověka by nemohlo zajímat to, co prožili jejich rodiče a prarodiče?"
Bohumil Rod (62), podnikatel z Prahy, před lety podnikající v Jiříkově: "To snad bude zajímat především všechny studenty a profesory rumburského gymnázia. Vždyť je to přece o nich. Kdo by si to rád nepřečetl a přitom si třeba i nezavzpomínal!"
Iva Nejedlá (33), psycholožka z Bratislavy: "Určitě to stojí za úsilí, které do "třídní knihy na pokračování" vkládáte. Na projektu mne zvláště zaujalo propojení generace sedmdesátníků na dnešní studenty. To je fantastická myšlenka! A ještě to, jak se panu Linhartovi (z velké krásnolipské rodiny Linhartových na gymnáziu odmaturovali ještě tři sourozenci - pozn. redakce) na několika řádcích skvěle podařilo vystihnout onu ohromnou vzdálenost, kterou lidstvo urazilo z hlediska úrovně informačních technologií mezi dvěma zdánlivě tak blízkými daty jakými jsou roky 1945 a 2001!
Ladislav Eliáš (54), Kapské Město, JAR, na dovolené v Čechách: "Myslím si, že to může být velmi zajímavá knížka přibližující jednak atmosféru a klíčové události druhé poloviny minulého století, ale i zanechávající vašim vnoučatům i autentická svědectví o současné době. Držím vám palce!"
Pražský arciknihkupec Vráťa Ebr (57) spolu s Ivanem Svatošem, nedávný autor báječné knížky "Všechny krásy Prahy": "Uvidím, čím nás překvapíte!" Už před časem jej zaujaly první rukopisy: "emigrační reportáž" Zdenky Rose-Kolouchové, pocházející z Dolní Poustevny a rozpustilé líčení rumburské Libušky Kulhové, která zde odmaturovala loni.
Vít Šťastný
Něco málo z knihy samotné...
III. Gaudeamus igitur iuvenus dum sumus Maturanti 2000 a další
Pro naši 7.A to všechno začalo v září roku 1993, kdy jsme přišli jako skupina malých vystrašených primánů na půdu ústavu, který nás poznamenal na celý zbytek života. První zvláštností, které jsem si hned po příchodu všiml, bylo to, že všichni okolo byli strašně velcí. To některým z nás dělalo problémy, neboť jsme si studenty pletli s profesory.
ze záznamů Vaška Šuka
... Celkem náhodou vypadla jedna ze dvou dřevěných výplní ve dveřích naší třídy. Pochopitelně hned kdesi zmizela, ztratila se i klika, a tak jsme museli chodit ven ze třídy i zpátky tou dírou. První z vyučujících v nejbližší hodině - profesor Mayer - bez zaváhání vstoupil do třídy v hlubokém předklonu, odučil a ve stejném předklonu bez jediného slova třídu opustil...
Na samotný závěr snad i já, jako absolventka již zmiňovaného ústavu, mohu jen podotknout, že z toho, co jsem si přečetla, mám velkou radost, neboť i ve mně studia na Gymnáziu v Rumburku zanechala krásné vzpomínky, které s touto knihou ožívají.
Svobodová Milena, redaktorka Rumburských novin