autor:
Koucký Rostislav, Rumburk
Je to o nás, ať již obyvatelích našeho městečka, či kterékoliv jiné země, s přihlédnutím k určité specifice. Ze všeho nejvíce milujeme klid, dobrou pohodu, a to, co se děje jinde, nás příliš nezajímá. Občas symbolicky vzpomeneme těch, kteří nám k tomu přispěli, ale i těch rychle ubývá. Tak tomu bylo i při letošních oslavách "májových" událostí. I když byl program opravdu bohatý, nevyvolal větší zájem v širší veřejnosti. Mohli bychom to nazvat "ztrátou historické paměti", ale i to má zřejmě své příčiny. Jednak nejmladším pamětníkům událostí čtyřicátých let je přes šedesát let a pokud jde o mladší generaci, těm je obraz naší minulosti vysvětlován poněkud zkresleně. Své také vykonává vliv "televizní kultury", hlavně americká filmová produkce, a pak pojmy jako vlast, svoboda či hrdinství mohou nabývat zcela jiného významu a obsahu.
Vztahy mezi občany jedné země jsou jistě složité a což teprve mezi kontinenty. Je pravda, že převážná většina lidí žije poctivě, třebaže se mezi námi pohybuje množství podvodníků, zlodějů, mafiánů, obchodníků s drogami a jiných delikventů. Pokud jsou dopadeni, jsou po zásluze potrestáni. V 60 % zemí i trestem smrti. Co však s těmi většinou úctyhodnými lidmi, kteří přesto jako celek ohrožují veškeré lidstvo? Jde především o životní prostředí, které jak známo je základem života. Jedním z nových prvků poválečné éry je, že způsob života ve vyspělých kapitalistických zemích směřuje ke stylu "konzumní společnosti". Je to mimo jiné úvěrová politika (kup dnes - zaplať zítra), drzá až nechutná reklama na všechno možné, bulvární časopisy, tím vším je občan již od útlého věku neuvěřitelně manipulován ke stále větší spotřebě zboží. Hlavním cílem je zvyšování zisků výrobců a prodejců, ale doplácí na to obyvatelé všech kontinentů. Růstem spotřeby, tedy i výroby dochází k drancování neobnovitelných zásob surovin, ale následně ke znečišťování ovzduší a vodních ploch a zamořování přírody odpadky všeho druhu. Například USA, které produkují celou 1/4 škodlivin především ox. uhlíku, odmítají množství emisí snížit (prý by to poškodilo jejich hospodářský růst). Znečištění horních vrstev atmosféry signalizuje možnou katastrofu v budoucnosti. Již dnes je faktem rozsáhlá "ozónová díra" nad Antarktidou, zasahující až k jižnímu cípu amerického kontinentu. Skutečností je i bezohledné drancování lesních porostů. V posledních 50 letech byla vykácena již polovina deštných pralesů v Jižní Americe a ubývá lesních porostů na ostatních kontinentech. Vědci již delší dobu upozorňují na globální oteplování planety a možné následky (tání ledovců, zvyšování hladiny moří a oceánů), rychle se zhoršující stav ovzduší ve městech a jeho vliv na zdravotní stav obyvatel, nedostatek pitné vody a mnoho dalších negativních jevů. Namísto všeobecného, že klimatické změny na naší planetě uvedl do pohybu člověk, by měli být označeni konkrétní viníci, ale ti se skrývají v anonymitě, ve spletitém systému současného převládajícího společenského zřízení.
Miliardy lidí jsou ohroženy možností válečných konfliktů. Mnozí se mylně domnívají, že nám již nehrozí žádné nebezpečí, když se nyní rozpadl "východní blok", který údajně ohrožoval západní demokracii. V době studené války, kdy mezi blokem NATO a Varšavskou smlouvou existovala rovnováha (obě strany se mohly navzájem zničit, včetně velké části světa), došlo v r. 1972 k dohodě, že ani jedna strana nevybuduje nad svým územím systém protiraketové obrany (ten by umožnil použití vlastních útočných prostředků, aniž by se musel obávat odvety ze strany protivníka).
Během posledních deseti let, kdy Američané přestali Rusko považovat za svého nepřítele, přesto došlo k řadě událostí, které dokazují, že k trvalému míru je ještě daleko. S nástupem nového prezidenta USA vzrušilo svět prohlášení, ze kterého vyplynulo, že bude usilovat o upevnění dominantní role USA ve světě, zmodernizuje ozbrojené síly jako základ globální převahy USA ve světě ve 21. století, zvýší vojenský rozpočet o 14,4 miliardy dolarů (na 310 mld.) a vybuduje nad USA a později nad Evropou protiraketový štít, což by znamenalo jednostranné porušení zmíněné smlouvy z r. 1972. Pokud by tento úmysl byl realizován, mohlo by to vést k roztočení nového "kola zbrojení", jako tomu bylo před deseti roky. Že by to uvítaly především zbrojařské koncerny, je zřejmé. Není rozhodně v zájmu většiny obyvatel tohoto světa vést jakékoliv války, tedy ani ty "hvězdné", kterým se nový projekt podobá. Války přinesly lidstvu vždy jen utrpení a pohromy. Ukazuje to několik faktů: během první světové války činily ztráty civilního obyvatelstva kolem 8 % z celého počtu. Ve druhé světové válce z celkového počtu kolem 50 milionů činily ztráty civilního obyvatelstva 48 %. Ve válce ve Vietnamu činily ztráty civilního obyvatelstva celých 90 %! Při útoku NATO na Irák (Pouštní bouře) bylo zabito 260.000 civilistů, z toho 120.000 žen a dětí.
Toto nesmyslné plýtvání prostředky je v protikladu s tím, jak je nucena žít většina obyvatel této planety. Ze 6 miliard obyvatel je více jak polovina živa za méně než dva dolary denně. Jedna miliarda neumí číst a psát. 160 milionů dětí trpí hladem a podvýživou. Odhaduje se, že v důsledku koncentrace kapitálu v rukou stále menšího počtu osob je jmění 360 nejbohatších lidí na světě rovno příjmům u poloviny lidí celé planety. Položme si otázku, zda tento vývoj lidského společenství nevede do "pekel" a k sebezničení. Je vůbec možné, abychom na této zemi žili v míru, ve vzájemné spolupráci všech národů, v přijatelných sociálních podmínkách, ve společnosti, kde by poznatky vědy nebyly využívány hrstkou vyvolených k obohacování, výrobě ničivých zbraní a vyvolávání válečných konfliktů k prosazení velmocenské politiky? Ano, ale pouze za podmínek, že by války byly celosvětově prohlášeny za zločin proti lidstvu, přijata dohoda o všeobecném a úplném odzbrojení, zničení a zákazu výroby zbraní hromadného ničení, dohoda o zákazu využívání kosmu pro zbraňové systémy a likvidace koncernů vyrábějících vojenskou techniku.
Biliony dolarů, které jsou ve světě ročně vynakládány na zbrojení, by bylo možné využít v mnoha směrech: dostatek levných potravin, zabezpečení levné lékařské péče pro všechny, na vzdělání, ke zlepšení životních podmínek, jako je bydlení, dostatek pitné vody, ekologické dopravy, a odstranění mnoha dalších problémů, které lidstvo tíží. Možná si čtenář řekne: utopie! Možná, zatím. Lidstvo však zákonitě jednou dospěje k zásadním společenským změnám a ke spravedlivějšímu uspořádání světa.
