Pornografie a naše děti

Publikováno: 21.6.2001 Autor: red
autor: uveden níže

videokazety, internet, počítačové digitální nosiče, diskety a kompaktní disky

Vycházíme-li z předpokladu, že se děti učí, jak se mají chovat a jak mají reagovat na vnější podněty, podle příkladu dospělých a všeho toho, co kolem sebe vidí, pak nám zdravý rozum říká, že není zrovna nejlepší, spatřují-li děti ve fázi svého rozvoje nadměrné množství realisticky podaných obrazů agrese a obscénností. Mnohým z nás dnes dělá nemalé starosti snadná dostupnost pornografických materiálů všeho druhů na existujících elektronických médiích a nosičích. To, co lze na počítači spatřit, nejsou žádné karikatury pro zasmání, nýbrž ty nejvěrnější reprodukce fotografií nejlepší technické kvality. Metody digitálního zpracování obrazu dnes umožňují dokonalé fotomontáže, a proto není velký problém vzít hlavu státníka či herce a digitálně ji "nasadit" na krk nahého těla jiné osoby, a tak se mohou ocitnout i významné osobnosti v roli hrdinů různých pornografických příběhů. A takové obrázky se šíří po celém počítačovém světě jako velká voda. Jelikož dnes videorekordéry i počítače patří do vybavení mnoha domácností, nelze zaručit, že naše děti nezhlédnou nějaký nevhodný film, nepřinesou si domů nějakou nevhodnou disketu nebo neobjeví pornografii při svém brouzdání po internetu. Přesto však existují určitá preventivní opatření, která můžeme přijmout, abychom své děti uchránili jak před násilnostmi, tak i obscénnostmi na videu, stejně tak, jako před počítačovou pornografií. Co můžeme dělat?
  • Postarejte se o to, aby osoby, kterým dítě svěřujete do péče, dítěti nepouštěly na videu žádné filmy, pokud jste je sami výslovně neschválili.
  • Je-li to možné, ověřte si, na co se vaše starší děti dívají, když jsou na návštěvě u svých kamarádů.
  • Můžete-li, dohodněte se s jinými rodiči, aby si i oni nevypůjčovali kazety určitého druhu. Tak dítěti vezmete argument, že "takové věci stejně dělají všichni".
  • Dohodněte se s manželem či partnerem, že se dítě nebude dívat na videoprogramy určitého druhu, i kdyby se dítěti samotnému třeba líbily.
  • Pamatujte na pornografii na počítačových disketách a zjistěte, zda škola kontroluje práci žáků s počítačem a hledání na internetu.
  • Dohlédněte na práci dítěte s počítačem a kontrolujte, jaké stránky navštívilo a jaká data si ukládá na diskety.
  • Pedagogové i rodiče by měli ostře sledovat, zda děti od někoho nedostávají pornografické diskety, zda je nepoužívají nebo si je nevyměňují mezi sebou.
  • Otevřeně dětem vysvětlete, proč se vám takové násilné nebo pornografické scény nelíbí, proč je neschvalujete.
  • Podařilo-li se dětem přesto zhlédnout cosi závadného, pokuste se jim vysvětlit, že život takový ve skutečnosti není a že lidé by k sobě měli být laskaví a nikoliv hrubí, neměli by pouze jeden druhého využívat.
  • Pomozte dětem nalézt určitý způsob jak říci "ne", vnucuje-li se jim někdo s nevhodnou videokazetou nebo pornografickou disketou - v opačném případě by se mohly ocitnout v obtížné situaci a nemusely by si vědět rady, jak se z ní vymanit.
  • Smluvte si se svým dítětem určité heslo, jímž se vám pak ohlásí telefonem, chce-li vám dát najevo, že se do takové situace už dostalo a samo nenalézá způsob úniku.
  • Máte-li pochybnosti o obsahu videokazety, pak si ji raději přehrajte sami a pak ji teprve pusťte dítěti.
  • Vybíráte-li si videokazety v půjčovně, přečtěte si raději údaje v katalogu, abyste věděli, zda je obsah vhodný pro děti a mládež.
Technická revoluce se nezadržitelně řítí vpřed a nikdo neví, čím nás v této oblasti může ještě překvapit. Ať to je však cokoliv, rodiče si budou muset vždy vědět rady a pokud možno udělat to nejvhodnější pro výchovu svého dítěte. Zatím doporučuji hodit všechny ty vymoženosti do "starého železa" a raději se vrátit ke čtení. Je to mnohem levnější, ale především pro samotné děti mnohem lepší.

Zdroj: Michéle Eliotová: "Jak ochránit své dítě", vydal Portál, Praha