autor:
Mgr. Marta Hrubešová, advokátka z Varnsdorfu
Je možné, abychom darovali rodinný dům našemu desetiletému synovi? Někde jsme slyšeli, že by k tomuto musel dát souhlas soud? Není nám ale jasné proč, když vlastně dítě majetek získá?
Podle § 28 občanského zákoníku jste Vy, jako zákonní zástupci Vašeho syna, povinni spravovat jeho majetek (a to podle § 37a zákona o rodině s péčí řádného hospodáře), přičemž nejde-li o běžnou záležitost, je k nakládání s majetkem třeba schválení soudu. Pokud jde o to, co je vlastně nikoliv běžnou záležitostí, je možno konstatovat, že se jedná například o dispozice s nemovitostmi, s motorovými vozidly - zejména automobily, závažnější právní úkony činěné v rámci dědického řízení (např. odmítnutí dědictví), obchodování s akciemi dítěte atd.
Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud chcete svému synovi darovat nemovitost, musíte požádat soud o schválení této majetkové záležitosti, přičemž soud ji schválí pouze v případě, že je skutečně v zájmu Vašeho dítěte. Máte sice pravdu, že dítě darem vlastně majetek získá, avšak i v tomto případě je nutné výše uvedené schválení soudem, protože vlastnictví nemovitého majetku může být nejen přínosem, ale i určitou zátěží. Mohou s ním být spojeny různé povinnosti, nemovitosti mohou být ve špatném stavu apod.
Chtěl bych si v blízké době nechat sepsat závěť. Kdo vlastně může být svědkem při jejím sepisování? Mohou to být i příbuzní?
Tato otázka je upravena v § 476e občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení mohou být svědky pouze osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům. Nemohou to být osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty, které neznají jazyk, ve kterém se projev činí, a osoby, které mají podle závěti dědit. Jak dále doplňuje § 476f občanského zákoníku, svědkem nemůže být osoba závětí povolaná, zákonný dědic a osoby jim blízké. Z tohoto tedy vyplývá, že příbuzní by svědky při sepisování mohli být, pokud ovšem nebudou některou z osob výše uvedených.
