Nechceme být zaměňováni!

Mohl byste nám něco říci o vašem sportovním klubu? Velmi stručně. Náš klub vznikl již v roce 1963 jako oddíl judo v rámci tehdejší TJ Rumburk. Díky nepřetržitému úsilí jeho členů postupně získával úspěchy nejen v krajských, ale dokonce i celostátních soutěžích a dokladem toho jsou i tituly mistryň ČSR i ČSSR a další medaile z mistrovských i nemistrovských soutěží. Oddíl v té době pořádal mezinárodní Velké ceny za účasti nejlepších judistek tehdejší ČSSR i NDR, zúčastňoval se (a úspěšně) i soutěží v zahraničí. Pro děti každoročně pořádal letní výcvikové tábory, pro veřejnost kurzy sebeobrany. V oddíle se vystřídaly již stovky občanů z Rumburka i okolních obcí a dodnes si jistě řada Rumburáků vzpomene na úspěchy našich závodníků. Později (v roce 1991) se oddíl pod názvem JUDOKLUB Rumburk se zde uvedeným znakem klubu, který užívá dodnes, osamostatnil. A nyní již máte svou pobočku i v Novém Boru, že? (viz článek Judo klub Nový Bor se sídlem v Rumburku publikovaný v RN č. 7 z 12.4.2001) Ne, ne, ne! To je omyl, který si zaslouží vysvětlení. V žádném případě nemáme zájem působit v jiných městech, zejména ne tam, kde už nějaký klub juda existuje a daří se mu tam. Zakládat tam jakési pobočky bychom ani nepokládali za seriózní. V Rumburku jsme od založení v roce 1963 nepřetržitě již 38 let a nemáme důvod cokoliv na tom měnit. My jsme čistě rumburský klub, i když našimi členy byli a i nyní jsou i občané z okolních obcí. K omylu došlo zřejmě proto, že uvedený klub bohužel používá název podobný našemu a méně informovaní občané Rumburka si je pletou, což již nyní dokazují četné dotazy našich příznivců i ostatních občanů. Proto jsme nuceni prohlásit, že s tímto klubem nemáme a neměli jsme nikdy nic společného. Nepřejeme si, abychom byli zaměňováni s tímto či případně jiným klubem či kroužkem juda. Máme svou tradici, hlásíme se k ní se vším všudy, ať je taková nebo maková, nikdy jsme se nepřiživovali na jménu někoho jiného a pochopitelně nechceme, aby byl někdo zaměňován s námi nebo snad dokonce někdo cizí jednal jménem našeho Judoklubu Rumburk. Našimi současnými trenéry a zástupci jsou: Mgr. Petr Mahnel, Věra Hynaisová, Pavel Srba, Ing. Miroslav Kubeš, Jiří Janda a já a mým bratrem Jiřím Hynaisem, který je od založení oddílu (a později klubu) hlavním trenérem a předsedou klubu.

Chvíle treninku na tatami.

A jaká je činnost Judoklubu v současnosti? Výsledky našich závodníků zatím nedosahují dřívějších úspěchů, ale po období, ve kterém jsme také nějakou dobu neměli kde cvičit a po letech začínali zase pronikat na přední místa v soutěžích, kterých se zúčastňujeme, je to naděje do budoucna. Bodujeme v krajských mistrovských soutěžích, zúčastňujeme se i soutěží v Polsku a Německu. S Poláky a Němci dnes pořádáme i letní tábory, které dále zkvalitňují přípravu na soutěže a jsou velmi oblíbené. V současné době chceme rozšířit počty chlapců a zejména děvčat, pro která je tento sport velmi vhodný. Nejvhodnější věk pro zahájení je kolem 9 let, i když cvičíme i mladší. To je vlastně i pozvánka pro ty, kteří se chtějí věnovat něčemu zajímavému a užitečnému a chtějí být v dobré partě kamarádů. Nyní cvičíme konečně po více než 35 letech ve svém, a to v upravených prostorách bývalé vojenské posádky v Rumburku. K úplné spokojenosti však bude potřeba provést stavební úpravy tělocvičny, t.j. rozšíření na optimální rozměr, a dalších prostor vytvářejících zázemí, i tak však tuto situaci hodnotíme jako nejlepší ve své dlouholeté existenci. Máme nyní možnost trénovat, kdy potřebujeme, a nikoliv, kdy nám někdo něco půjčí. Hovořil jste o děvčatech. Opravdu není judo jako bojový sport pro ně škodlivý? Nemůže je nějak zdravotně poznamenat? Tady jsou veškeré obavy zbytečné. Pravidla určují bezpečné provádění všech technik, ať již to jsou hody, páky, držení či škrcení a velmi tvrdě (i okamžitou diskvalifikací) se trestají prohřešky proti předepsanému provádění. Jak v trénincích, tak i soutěžích je po celou dobu tělo zatěžováno rovnoměrně, což mu prospívá, stává se vláčným a pohyblivým a přitom se i celkově posiluje. Zdravotní následky tento sport nezanechává ani na chlapcích, ani na děvčatech. Např. žádná z našich bývalých úspěšných závodnic (Zázvorková, Valková, Božicová, Zajíčková, Hynaisová, Marhanová, Pimparová a řada dalších) nikdy zdravotní potíže kvůli judu neměla, a to ani v pozdějším mateřství. Tento sport je pro svou pohybovou všestrannost dokonce velmi vhodný pro děvčata, což vám potvrdí i lékaři, např. MUDr. Fr. Hlaváč, který se aktivně zúčastňuje jako lékař našich akcí. Na druhé straně i tento sport (jako každá činnost) může člověka poškodit. To když je sám nerozumný a přehání trénink, nedbá na životosprávu a pokynů lékaře, pokud se vyskytnou zdravotní potíže apod. Ale to se nás netýká, v našem klubu je zdraví vždy ceněno nejvýše, a to dokonce i nad samotným sportem, a podle toho jednáme i se všemi členy.

Žáci s trenéry Petrem a Jiřím Hynaisovými.

Judo ale může provozovat jen pohybově nadaný chlapec nebo dívka? Samozřejmě, že ten, kdo se umí pohybovat, je na tom v začátku lépe, ale to asi ve všech sportech. Pro nás je nejdůležitější zájem dítěte. Pokud ho má a dělá mu potíže třeba kotrmelec, tak ho to naučíme a postupně, metodicky se naučí další cviky, pohyb po žíněnce, pády i samotné techniky judo podle jeho osobní vyspělosti. Nikoho nezatracujeme. Mnozí u nás začínali jako nesmělí, bázliví nemotorové. Pravidelným cvičením se ale změnili. Nejenže se něco užitečného naučili (např. lépe ovládat své tělo), ale zároveň získali i zdravé sebevědomí, které je pak dobrým vkladem do života, i když už pak s judem skončí. Můžete nám prozradit vaše cíle do budoucna? Ano, netajíme se s tím. Po létech zkušeností a po tom, čeho jsme již dosáhli, víme, že nejdůležitější na sportovní činnosti je správná parta a pocit radosti z toho, co děláte. Pak i ten nejnáročnější trénink je pro vás pohodovou záležitostí. A výsledky? Ty se za těchto okolností dostaví samy, není třeba se za nimi honit za každou cenu. A když se náhodou nedostaví? Svět se přece kvůli tomu nezboří. Zbudou vám aspoň pěkné vzpomínky na dobu, kdy vám bylo fajn, a to přece není málo. Proto jsme vždy chtěli mít nejen tělocvičnu, ale i potřebné své zázemí - šatnu, klubovnu, posilovnu, hernu, zkrátka příslušenství, které umožňuje klubový život. Teď se nám toto přání začíná naplňovat, a že je to správná cesta, nám potvrzuje i fakt, že nyní máme výborné vztahy s rodiči našich žáků, z nichž mnozí sami od sebe nám nabízejí svou pomoc a také ji poskytují. Za to jim patří dík. Pokud bych měl naše cíle do budoucna vyjádřit jednou větou, pak tedy: Chceme, aby naši členové do Judoklubu Rumburk nechodili pouze trénovat. A kde se v případě zájmu mohou chlapci a děvčata přihlásit? Cvičíme pravidelně v našem Judo-klubu Rumburk v bývalé vojenské posádce zatím 2x týdně, a to v úterý a ve čtvrtek a ti méně odvážní se mohou přijít třeba jen podívat.

Chvíle oddychu v klubovně.

Za rozhovor p. Petru Hynaisovi děkuje M. Svobodová Foto: Dušan Zápotocký