Díl první: Život ve vodě, část druhá
Otázka šestá a sedmá: To nejzajímavější z říše zvířat II 6) Představte si, že na březích potoku v Českém Švýcarsku žije i jeden jedovatý savec! Jedná se o velikou raritu, protože takových druhu savců je na celé zeměkouli jen asi deset. Ale vůbec se ho nemusíte bát. Je velký asi jako myš a docela se jí i podobá, na rozdíl od myši se s ním však můžeme setkat jen velmi vzácně. Kožíšek má celý černý a jeho čelisti jsou vyzbrojeny řadou drobounkých zoubků. Pro drobné živočichy ale představuje vážné nebezpečí, je to totiž dravec k pohledání! Za kořistí, kterou jsou třeba larvy vodního hmyzu, se potápí pod vodu, kde ji svým jedem ochromí. Víte, jak se tento savec jmenuje? a) rejsek obecný, b) rejsec vodní, c) hraboš mokřadní. 7) Při svých výletech po národním parku se můžete vzácně setkat s jedním z našich nejkrásnějších, ale také nejohroženějších obojživelníků - mlokem skvrnitým. Naleznete ho nejspíš v listnatém lese v blízkosti vody (jeho larvy - pulci - žijí přímo v tekoucích vodách), u nás v národním parku např. u Křinice. Jeho černě zbarvené tělo zdobí nepravidelně rozmístěné sytě žluté až oranžové skvrnky. A víte, proč má mlok tak výrazné žlutočerné zbarvení? a) Takto zbarvení jsou pouze samečci, kteří se v době námluv takto "parádí" před samičkami. b) Žlutočerná kombinace barev patří v přírodě mezi tzv. "varovné signály", které ostatním zvířatům říkají: "Nech mě na pokoji, jsem jedovatý!" c) Žluté skvrny se objevují jen u starých zvírat, tedy jako když starším lidem šedivějí vlasy. Otázka osmá a devátá: Přistěhovalci 8) Vody a jejich okolí v národním parku obývají nejen původní, často velmi vzácné a ohrožené druhy rostlin a zvířat, ale také mnoho přistěhovalců z daleké ciziny. Příkladem je třeba ondatra pižmová, dnes celkem běžný vodní hlodavec, který u nás byl vysazen na počátku 20. století a z Čech se postupně rozšířil do celé Evropy. A my se vás ptáme: Víte, ze kterého světadílu ondatra pochází? a) z Austrálie, b) z Asie, c) ze Severní Ameriky. 9) Takovým přistěhovalcem ale může být i rostlina, již si lidé přivezli z dalekých krajů původně jako okrasný druh, který zdobil zámecké parky a zahrady. Často se ale stalo, že se taková rostlina rozšířila i do volné přírody, kde brání růstu původních druhů rostlin a doslova je z naší přírody vytlačuje. A to je samozřejmě problém, zvláště v národním parku, kde se snažíme původní přírodu chránit. Víte, která z následujících rostlin se takto šíří i podél vodních toků NP České Švýcarsko? a) rákos obecný, b) šípatka střelolistá, c) křídlatka japonská.Foto: V. Sojka, archiv Ilustrace: R. Nagel
