Fotografie a poezie

Publikováno: 12.4.2001 Autor: red
Fotografie a poezieautor: I. Přikryl V domě kultury je v dubnu instalována výstava fotografií pražského autora Jana Michálka. Podnětem mu byly lyrické verše Antonína Sovy. Výstavní expozice je přehledná a uměřená. Výstavní panely jsou sdružené do nevýrazných celků, uvedené vždy citací několika veršů z díla básníka, který fotografa zřejmě velmi silně oslovil. Ostatně i při vernisáži se pan Michálek z hlubokého dojmu vyznal. Jen pod vlivem opravdu silné emoce může vzniknout soubor tak obsažný. Nedostatek píle, pracovitosti a všímavosti rozhodně nelze fotografovi vytknout. Také pečlivost, s jakou jsou jednotlivé panely vytvořeny, je příkladná. Není divu, pan Michálek má s prací ve výstavnictví celoživotní zkušenost. A tak verše sice uvádějí fotografovu motivaci, ale nenápadně upraveny zůstávají taktně v pozadí. I proto je celkový dojem z výstavy poklidný, mnohé fotografie by směle mohly tvořit stálou výzdobu některého interiéru. Je možné spekulovat o tom, jestli by celkové úrovni vystaveného souboru neprospěl kritičtější výběr jednotlivých snímků. Některé variace jsou až neúnosně obsažné (okna, večerní obloha), jiné nepříliš šťastně kombinují barevné nálady v krajině. Při této příležitosti je nutno říci, že Michálkovy barevné fotografie jsou nesrovnatelně zdařilejší než černobílé - jestliže se autor proklamativně přihlašuje k Sudkovu vzoru, je to provokující. Sudkovy fotografie nezachycovaly poetickou skutečnost, ony samy byly poetické. To se bohužel Janu Michálkovi daří jen velmi zřídka. Jeho fotografie - teď již mluvíme i o barevných - jsou velmi často jenom pleonasmem, popisným zachycením reality, která snad byla poetická (reflexy, krajinný výřez, rosa, zasněžené větve), ale výsledný obraz už nic vlastního nepřidává. Ostatně o fotografově až přílišném okouzlení poezií svědčí i to, že v opojení nad nalezenou ilustrací verše se dopouští formálních obrazových chyb, jako je splývání prvků, umístění do formátu, nevyužití kontrastů a rytmu k vystavění obrazu. Až na výjimky také chybí gradace při řazení obrazů do celků. To vše ale nijak nesnižuje význam faktu, že se domu kultury podařila zajímavá výstava, jejíž shlédnutí rozhodně nebude pro návštěvníka ztrátou času.

Jan MICHÁLEK, vedoucí výstavního oddělení Národního muzea v Praze (uprostřed), na vernisáži výstavy svých fotografií s názvem "Ještě jednou se vrátíme...", která potrvá v domě kultury do 27. dubna. Foto: P. Zápotocký ml.