autor:
rd
Ojedinělá výstava "Ještě jednou se vrátíme..." je dalším počinem úspěšné spolupráce, která se již rok rozvíjí mezi rumburským domem kultury a pražským Národním muzeem (NM). Členové výtvarného klubu měli již příležitost ocenit zajímavé přednášky na originální téma: Obrázky na skle dr. Voříškové a České masopustní zvyky dr. Langhammerové z národopisného oddělení NM. Od 3. dubna bude v Rumburku vystavovat výtvarník a vedoucí výstavního oddělení Střediska osvěty a propagace Národního muzea Jan Michálek. Jeho překrásné fotografie na nás hluboce zapůsobily na podzimní výstavě Den stromu a dřeva v NM, kde tvořily rovnocenný doprovod ke "dřevěné" výstavě, nám dobře známého, Martina Patřičného. Pan Michálek je podle vlastních slov "tvrdošíjný ryzí amatér, který si jde svou cestou". Svou cestou dospěl také k chápání poezie Antonína Sovy, jednoho ze zakladatelů české moderní lyriky. Básníkovy verše (dodnes neprávem opomíjené) o přírodě a prostém životě jsou mu inspiračním zdrojem. Hledá k nim vhodné záběry, fotí jednoduchými fotoaparáty, nedělá výřezy, nepoužívá filtr a tvrdí: "Se sebelepším aparátem, když to nevidíte, tak to nenafotíte." Výsledkem jsou hluboce působivé barevné fotografie třeba na tyto Sovovy překvapivě aktuální verše:
Zelenají se trávy v sněhu
v špinavých sněhu pohoří.
Cítil jsem táhnout jarní něhu,
jež z květů zahrad hovoří.
Vernisáž výstavy se koná v úterý 3. dubna v 16.30 v domě kultury za přítomnosti autora.
autor: rd
Ojedinělá výstava "Ještě jednou se vrátíme..." je dalším počinem úspěšné spolupráce, která se již rok rozvíjí mezi rumburským domem kultury a pražským Národním muzeem (NM). Členové výtvarného klubu měli již příležitost ocenit zajímavé přednášky na originální téma: Obrázky na skle dr. Voříškové a České masopustní zvyky dr. Langhammerové z národopisného oddělení NM. Od 3. dubna bude v Rumburku vystavovat výtvarník a vedoucí výstavního oddělení Střediska osvěty a propagace Národního muzea Jan Michálek. Jeho překrásné fotografie na nás hluboce zapůsobily na podzimní výstavě Den stromu a dřeva v NM, kde tvořily rovnocenný doprovod ke "dřevěné" výstavě, nám dobře známého, Martina Patřičného. Pan Michálek je podle vlastních slov "tvrdošíjný ryzí amatér, který si jde svou cestou". Svou cestou dospěl také k chápání poezie Antonína Sovy, jednoho ze zakladatelů české moderní lyriky. Básníkovy verše (dodnes neprávem opomíjené) o přírodě a prostém životě jsou mu inspiračním zdrojem. Hledá k nim vhodné záběry, fotí jednoduchými fotoaparáty, nedělá výřezy, nepoužívá filtr a tvrdí: "Se sebelepším aparátem, když to nevidíte, tak to nenafotíte." Výsledkem jsou hluboce působivé barevné fotografie třeba na tyto Sovovy překvapivě aktuální verše:
Zelenají se trávy v sněhu
v špinavých sněhu pohoří.
Cítil jsem táhnout jarní něhu,
jež z květů zahrad hovoří.
Vernisáž výstavy se koná v úterý 3. dubna v 16.30 v domě kultury za přítomnosti autora.